Dlužníci by se na jaře měli dočkat chráněných účtů. Mají zabránit dvojité exekuci jednoho příjmu

Odklady splátek, pozastavení exekucí nebo úleva pro dlužníky v osobním bankrotu. To jsou některá z opatření, která stát loni dočasně zavedl kvůli pandemii koronaviru. Natrvalo se pak zvyšovalo takzvané nezabavitelné minimum. V letošním roce bude Parlament posuzovat velkou novinku – oddlužení by nově mohlo trvat jen tři roky. A už od dubna by mohl v Česku začít fungovat takzvaný chráněný účet.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V letošním roce bude parlament posuzovat velkou novinku - oddlužení by nově mohlo trvat jen tři roky. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Dlužníci se kvůli absenci chráněného účtu dál dostávají do problémů. Před časem to zažil i muž z Prahy, který si nepřál uvést své jméno. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý souhrn Václava Štefana o exekucích

Poté, co mu exekutor obstavil účet, si mohl si vybrat jen dvojnásobek životního minima. Pak už nic.

„Jste na nule. Nezbývá než to řešit jinak. Třeba založit si účet na někoho jiného, pokud toho někoho jiného máte,“ popisuje pro Radiožurnál.

Je přitom jedno, že exekutor strhne dlužníkovi peníze ještě před tím přímo z výplaty nebo důchodu a na jeho účtu pak skončí jen nezabavitelná částka. Přesto mu může účet obstavit.

Nezabavitelná částka v roce 2020 vzrostla. Nově je bez pár korun nejméně 7800 a výrazněji se také navyšuje podle počtu vyživovaných osob.

Podle odborníka na dluhovou problematiku Radka Hábla jde o důležitou změnu. „Nezabavitelná částka v exekuci a v insolvenci se neměnila prakticky několik let. Lidé byli tím pádem nuceni často pracovat na černo, protože z nezabavitelné částky neměli šanci vyžít,“ říká.

Odložené splátky kvůli pandemii

Kvůli dopadům koronaviru si lidé mohli odložit až na půl roku splátky úvěrů. Banky přijaly přes 400 tisíc žádostí. Od listopadu už musí ale lidé peníze znovu posílat.

Podle dluhové poradkyně Člověka v tísni Petry Alžběty Baslové teď na dluhovou linku volá víc lidí, kteří doteď problémy neměli.

Změny v roce 2021: konec superhrubé mzdy, další odklad EET i nová pravidla pro majitele dronů

Číst článek

„V důsledku opatření proti šíření covidu jim třeba vypadnou nebo poklesnou příjmy. Jsou to lidé třeba i kompetentní – s vyšším příjmem v minulosti – a v tuhle chvíli řeší, jak postupovat ve vztahu k věřitelům, aby se problém neprohluboval, aby ho chytili v počátku,“ přibližuje situaci pro Radiožurnál.

Stát také dvakrát pozastavil exekuce prodejem nemovitostí i věcí dlužníka. Současné moratorium platí do konce ledna.

Prodloužil rovněž úlevu pro lidi v osobním bankrotu, kteří nejsou schopni splácet. „Pokud se dlužník v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním covid-19 dostane do situace, že nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře, nebude tato skutečnost důvodem pro zrušení jeho oddlužení,“ popisuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Dlužníci a kurzarbeit

Natrvalo zákonodárci zvýšili dlužnou částku, kvůli které není lidem možné prodat střechu nad hlavou. Místo 30 tisíc je to 100 tisíc korun.

Exekuce se nově nesmí vztahovat na daňový bonus. Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala fungují státní opatření přijatá kvůli covidu dobře. Určité pochybnosti má ale dál.

Aby děti nevstupovaly do dospělosti se závazkem. Návrh na omezení dětských dluhů poslanci nezavrhli

Číst článek

„Pokud nám silně stát investuje do podpory zaměstnanosti na kurzarbeit a další projekty, tak se ještě zásadně neprojevuje případný problém na straně dlužníků. Ten by se mohl projevit, až ty programy na podporu zaměstnaností skončí a pak bude potřeba se podívat, jak na tom dlužníci opravdu jsou,“ říká Šmejkal.

Počet lidí v exekuci se v roce 2020 snížil. Ve třetím čtvrtletí klesl meziročně o 50 tisíc na 736 tisíc, jak uvedla Exekutorská komora. Ta zároveň varovala před rozšiřováním opatření, která by podle ní vedla k omezení vymahatelnosti práva.

V Poslanecké sněmovně je mimo jiné vládní návrh na zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky, který vychází z evropské směrnice. Asociace věřitelů ho odmítá – považuje ho za nespravedlivý a nepřijatelný zásah do práv věřitelů.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme