Chudý Afghánistán leží na nesmírném nerostném bohatství, potvrdily průzkumy

Posledních třináct let se o Afghánistánu mluví především v souvislosti s vojenskou operací, která začala krátce po 11. září roku 2001. Afghánistán dnes patří mezi nejchudší státy světa. To ale nemusí platit navždy. Země totiž leží na obrovském přírodním bohatství, jeho hodnota se odhaduje v přepočtu na 60 bilionů korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánistán očima Lenky Klicperové

Afghánistán očima Lenky Klicperové | Foto: Lenka Klicperová | Zdroj: Český rozhlas

Pod afghánským povrchem se nachází takřka všechny vzácné i méně vzácné nerosty. Konkrétně 60 milionů tun mědi, dva a čtvrt miliardy tun železné rudy, jeden a půl milionu tun lanthanoidů, což jsou kovy ze skupiny vzácných zemin a používají se například při výrobě elektroniky.

O zásobách hliníku, zlata, stříbra, zinku, rtuti a jiných vzácných kovů ani nemluvě.

Průzkum se odehrával už v době sovětské invaze před padesáti lety. Tehdy ovšem Afghánská geologická společnost používala staré mapy, které nebyly úplně přesné, pouze ukazovaly oblasti s velkými nalezišti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Afghánistán dnes patří mezi nejchudší státy světa. To ale nemusí platit navždy. Země totiž leží na obrovském přírodním bohatství, jeho hodnota se odhaduje v přepočtu na 60 biliónů korun. Ve studiu je Jaromír Marek…

Před několika málo lety provedli američtí geologové nový průzkum, který potvrdil nálezy ze sovětských dob. Tentokrát se ale vše odehrávalo za použití moderní letecké techniky s využitím magnetické, gravitační a spektrální analýzy, díky níž se podařilo nahlédnout 10 kilometrů pod povrch.

Je nepravděpodobné, že by právě nerostné bohatství bylo pravým důvodem pro americkou invazi do Afghánistánu. Afghánská vláda podepsala kontrakt na těžbu mědi za 3 miliardy dolarů na 30 let s čínskou firmou a předala práva na průzkum největšího ložiska železa indickým společnostem. Američané jsou tedy těmi posledními, komu by nálezy mohly prospět.

Začátek samotné těžby je ale zatím daleko. V Afghánistánu totiž neexistuje infrastruktura, zemi chybí silnice, železnice, elektrická síť či voda. Z technického hlediska je těžba možná, otázkou ale zůstává, kdy se s ní bude moci začít.

Jaromír Marek, Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme