Chyba v zákoně může rozpočet přijít až na sto miliard
Až o stovku miliard korun může stát připravit mezera v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Týká se první půle roku 2007, kdy vinou chyby poslanců ze zákona vypadla definice vyměřovacího základu pro podniky. To ve svém důsledku znamená, že stát na takto vyměřené pojistné nemá právo.
O případu českolipské firmy Ježek Software, která spor se správou sociálního zabezpečení kvůli tomu pravomocně vyhrála, jako první informovaly Hospodářské noviny.
Stát neměl kvůli této chybě vůbec sociální pojištění za první pololetí roku 2007 vybírat. Jako první o tom informovaly Hospodářské noviny. Jak zjistil Radiožurnál, firma Ježek Software na mezeru v zákoně upozornila příslušné úřady.
"My jsme na to upozorňovali v lednu přímo ministerstvo práce a sociálních věcí a nic se nedělo. Tvrdili nám, že s tím nic dělat nebudou, že si toho nikdo nevšimne. Pokud by došlo k nějakému sporu, tak že to nechají dojít až k soudu," řekl jednatel firmy Tomáš Ježek.
A k soudu to také došlo. Zmíněná společnost odvody za první půlrok schválně neplatila a správa sociálního zabezpečení je po ní následně vymáhala. Krajský soud v Ústí nad Labem ale dal za pravdu společnosti. Stát podle pravomocného rozsudku nemá nárok na platby, které nejsou zákonem upraveny.
V ohrožení je až 100 miliard
Jedna chybějící věta v zákoně o pojistném na sociálními zabezpečení tak stát připravila v případě jen této firmy zhruba o milion korun. Přeplatek na pojistném se však promlčuje až po pěti letech. Je tedy možné, že i další subjekty své nároky za neoprávněně vybírané pojistné teprve uplatní. Mohlo by jít až o sto miliard korun.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová a autor článku v Hospodářských novinách Petr Vašek byli k tématu hosty Světa o druhé
Stát proti rozsudku podal kasační stížnost, o které bude rozhodovat nejvyšší správní soud. Zatím není jasné, kdy se tak stane. "Celý spis už má soudce zpravodaj u sebe. Kdy se případ dostane na pořad jednání nelze odhadnout," řekl Michal Lovrič z Nejvyššího správního soudu.
Stát si to nemůže dovolit
Podle předsedy Sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy jde o opravdu velký problém. "Pokud se budeme držet práva, tak musí každá firma soud vyhrát. Druhá věc je, že si stát v této situaci nemůže dovolit zaplatit takovou částku. To je podle mne naprosto nereálné," řekl Danda.
K tématu se v Radiofóru vyjádřil i Petr Sedláček, mluvčí společnosti Siemens Česká republika a mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová
"Z našich firem zatím nikdo snahu soudit se neprojevil. To ale neznamená, že v případě, že zmíněná firma spor vyhraje, tak že se nemohou objevit další firmy, které se k ní připojí," dodal předseda Sdružení podnikatelů.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který v uvedené době řídil ministerstvo řekl, že současný resort vypracovává analýzu. Jde prý o komplikovanou věc a nic ještě není jasné.
Platit pojistné se musí
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová ve Světě o druhé Rádia Česko řekla, že povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení byla. Situaci řešilo vydané nařízení vlády a pak doplnění definice vyměřovacího základu do zákona o sociálním zabezpečení.
"Podle názoru ministerstva práce a sociálních věcí je možné, aby vyměřovací základ byl vymezen i v nařízení vlády, pokud toto nařízení nepřekročí meze zákona, což se nestalo," uvedla Filipová.
Autor článku v Hospodářských novinách Petr Vašek uvedl, že obecná odpovědnost za chybu v zákoně leží na Poslanecké sněmovně, která v květnu 2006 schvalovala zákoník práci, v rámci něhož se měnil i zákon o pojistném a sociálním zabezpečení. Zákon prohlasovali poslanci ČSSD a KSČM.
Nalézt řešení
Petr Sedláček, mluvčí společnosti Siemens Česká republika v Radiofóru vyjádřil naději, že stát nalezne takové řešení, které celou situaci zpacifikuje. "Nicméně jsme firmou kótovanou na newyorské burze a musíme respektovat zájmy našich akcionářů. A pokud bychom zjistili, že jsme zaplatili stovky milionů korun bez právního podkladu, tak bychom se věcí museli intenzivně zbývat."
Za řešení Sedláček považuje legalizování odvodů v inkriminované době. Komplikací by bylo i to, pokud by tyto odvody nebyly daňovým nákladem.
Nedopatření v zákoně o pojistném, které by nás všechny mohlo přijít na mnoho miliard, vzniklo v době, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí řídil Zdeněk Škromach z ČSSD. Ten si prý ale na podobnou chybu nepamatuje.
Nápravu podle všeho včas nesjednal ani Škromachův nástupce z ODS Petr Nečas. Mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová Českému rozhlasu řekla, že podobné informace nemá. Záležitostí se ale podle ní zabývají věcně příslušné útvary ministerstva i České správy sociálního zabezpečení.
Škromach: Odpovědnost má Topolánkova vláda
Poslanec a bývalý sociálně demokratický ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ve Stalo se dnes řekl, že žádná chyby se v zákoníku nestala. "V té době se schvalovaly nový zákoník práce, nový zákon o nemocenské a k tomu doprovodný zákon, který měnil jiné zákony včetně zákona o sociálním pojištění. Tak , jak byly navrženy, počítaly s vyměřovacím základem a byla schváleny," poznamenal Škromach.
Byly schváleny a nabývaly účinnosti k 1. lednu 2007. "Vláda Mirka Topolánka se ale rozhodla, že zákon o nemocenské posune o dva roky," spatřuje jádro problému exministr. Při úpravách zřejmě někde možná vypadlo nějaké ustanovení o základních sazbách. "Vláda prokazuje tím, že přijala vládní nařízení, že o problému ví a snaží se věc řešit," míní Škromach.
"Problém je ve způsobu řešení. Vláda se rozhodla, že půjde cestou vládního nařízení a to je to, proč zřejmě dnes dochází k záplatce," řekl Škromach.
