Čína se chce více otevřít světu, uvedl na ekonomickém fóru v Evropě premiér Li
Čína se chce více otevírat světu a zahraničním investorům, uvedl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang v sobotu při projevu na zahájení ekonomického fóra, které doprovází již sedmý summit 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny. Setkání se koná v Sofii, Českou republiku na něm zastupuje premiér Andrej Babiš. Na schůzce se očekávají další podrobná jednání o obchodní spolupráci mezi evropskými zeměmi a Pekingem.
Premiér Li Kche-čchiang již předem ujistil, že platforma 16+1 nemá za cíl rozdělit Evropskou unii. Li, jehož návštěva se koná v době vyostřené obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy, by měl na jednání rovněž rozptýlit obavy některých evropských zemí ohledně nedostatečných výsledků dosavadních summitů a nabídnout další obchodní spolupráci. I podle bulharského premiéra Bojka Borisova je platforma 16+1 „formátem, který má posílit Evropu, nikoli ji rozdělit“.
Analýza: Obchodní válka může víc než USA a Čínu zasáhnout českou ekonomiku
Číst článek
„Rádi bychom viděli jednotnou, prosperující Evropu,“ uvedl předseda čínské vlády. „Když bude Evropa oslabená, je to špatná zpráva i pro Čínu,“ dodal. Li Kche-čchiang je také přesvědčený, že čínská ekonomika bude i nadále růst. „Budeme se více otevírat světu, otevřeme dveře většímu množství zahraničních produktů,“ doplnil. Domnívá se, že rozvoj Číny přispěje k rozvoji Evropy a celého světa. Peking bude podle něj i nadále pokračovat v reformách. „Rádi bychom také snížili cla na dovoz evropského zboží na čínský trh,“ řekl Li. Vzájemný obchod mezi šestnácti evropskými zeměmi a Čínou vzrostl podle něj za prvních pět měsíců letošního roku o 24,5 procenta, což ukazuje potenciál v rozvoji obchodních vztahů.
Zpřísněná bezpečnostní opatření
Čínský premiér, jehož země potřebuje podporu Evropské unie v obchodních bitvách s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, již před jednáním zdůraznil, že podporuje evropskou integraci. „Některé státy říkají, že tato platforma rozděluje Evropu, to není pravda,“ řekl čínský premiér v pátek po jednání se svým bulharským protějškem Bojkem Borisovem. Po summitu v Sofii míří čínský premiér na návštěvu Berlína.
V ulicích bulharské metropole panovaly již od čtvrtečního večera zpřísněná bezpečnostní opatření, policisty bylo vidět na každých několika metrech. Jinak ale přítomnost čínské delegace v Sofii nebyla vůbec znát, v ulicích nebyly vidět žádné čínské vlajky. Ani místní obyvatelé toho o návštěvě příliš nevěděli, místní průvodkyně turistům vykládala, že se z bezpečnostních důvodů nemohou podívat na jeden z kostelů v centru města, protože je prý ve městě „japonský prezident“. Čínská delegace údajně čítá okolo 700 lidí a premiéra mimo jiné doprovází 17 oficiálních fotografů.
Proč se evropští astronauti učí čínsky? ‚Jsme jako dokonalé lepidlo, které Čínu přivede do rodiny‘
Číst článek
Zvláštního ekonomického fóra, které summit doprovází, se účastní přes 1000 zástupců čínských firem a podnikatelů ze střední a východní Evropy, kteří budou hovořit o užší spolupráci v oblasti obchodu, technologií, infrastruktury, zemědělství a turismu.
Výhodnější obchodní spolupráce
Po skončení jednání by měli státníci podepsat závěrečný dokument, který by měl konkretizovat formu a obsah spolupráce 16 zemí s Čínou na další období.
Babiš v pátek před odletem do Sofie uvedl, že chce na společném jednání s Čínou domluvit pro Česko výhodnější obchodní spolupráci. Zatím totiž ve vzájemném obchodě Česko dováží z Číny desetkrát více zboží, než do Číny vyváží.
Skupina 16+1 vznikla z iniciativy Číny a poprvé se premiéři šestnácti zemí sešli se svým čínským protějškem 26. dubna 2012 ve Varšavě. Cílem platformy je prohlubování ekonomické spolupráce. Vedle Česka je do ní zapojeno dalších deset členů Evropské unie (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo unii (Albánie, Bosna, Makedonie, Černá Hora a Srbsko). Peking na zatím posledním summitu platformy 16+1 loni v listopadu v Budapešti slíbil, že poskytne zemím střední, východní a jihovýchodní Evropy na rozvojové a investiční projekty přes tři miliardy dolarů (67 miliard korun).
