České firmy stahují výrobu z Číny. Kvůli zvyšujícím se nákladům na energii a mzdy dělníků se prodražuje
Českým podnikům se prodražuje výroba zboží v Číně. Kromě zvyšujících se nákladů na energie v zemi výrazně rostou také mzdy dělníků. Ty se za posledních deset let více než ztrojnásobily. I to je důvod, proč řada tuzemských firem přesouvá výrobu zpátky do České republiky. Některé společnosti zase hledají jiná místa, kde je produkce vyjde levněji. Cílí tak například na Indii.
O výrobní hale v Divišově se dá s nadsázkou říci, že jde o jednu z největších automobilek v Česku. Firma totiž ročně vyrobí okolo 200 tisíc vozů. Jenže těch zmenšených, které se vejdou do malé krabičky. Modely jsou zpravidla 43x menší než skutečná auta, jak vysvětluje reportérce Radiožurnálu ředitel společnosti Abrex Jan Mizera.
České firmy postupně končí s výrobou v Číně, prodražuje se. Reportáž reportérky Radiožurnálu Zuzany Švejdové
„Jsou to reálné modely. Zaměřujeme se na české značky, takže samozřejmě hlavně škodovka, jawa, tatra, praga a tak podobně. Začínáme nějakou předlohou, což je skutečné auto. U moderních aut je výhoda, že už je to zpracováno 3D daty přímo z automobilky. U starších aut potřebujeme data získat, a to se dělá 3D skenováním skutečného auta,“ popisuje Mizera.
„Do forem se pak vstřikuje plast nebo zinková slitina a jednotlivé odlitky se pak zpracovávají, opracovávají, lakují, tamponují a pak se složí v autíčko,“ dodává.
Ještě donedávna byla firma závislá na práci asijských dělníků. Právě v Číně totiž stále vzniká velká část dílů pro česká autíčka. Podle Jana Mizery se ale subdodávky z Číny do budoucna nevyplatí.
„V Číně se mění poměry – narůstá síla střední třídy. Všichni chtějí daleko více peněz. My, když jsme začínali, tak byla v Číně elektřina skoro zadarmo a dneska už tam mají všude elektroměr. I továrny v Číně mají problém s lidmi, dělníci raději odejdou tam, kde dostanou daleko více peněz při výrobě než při výrobě hraček.“
Uspěly letecké radary i prodejce letenek Kiwi. České firmy vezou z Číny kontrakty za stovky milionů
Číst článek
Postupně proto společnost Abrex přesouvá svou výrobu z Čína zpátky do Česka.
Čína přestává být levnou továrnou
„Chceme přidávat další procesy pod svou střechu. Příští rok si chceme zřídit vlastní lakovnu a postupně koupit lisy a tamponovací stroje a zvládnout to svými silami. Spíše se budeme navýšit poměr z v Čechách a v Číně na 80:20,“ přeje si Mizera.
Že Čína přestává být levnou továrnou, si uvědomuje stále více podniků. Mnohé firmy, které se na přelomu tisíciletí se zemí obchodně spojily, proto v současnosti mění svoji strategii, doplňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
„Firmy přehodnocují investici v Číně. Nicméně celá řada z nich začíná uvažovat o investicích v jiných zemích, které jsou výrazně výhodnější, než je Čína. Typickým příkladem je třeba Indie. Dnes je zřejmé to, že v Indii je cena pracovní síly nižší, než je v Číně. Indické vlády jednotlivých států vytváří poměrně velké investiční pobídky pro kohokoliv, kdo chce v Indii investovat. Vychází vstříc ve smyslu prodeje pozemků, ve smyslu různých sociálních odvodů, ve smyslu daňových benefitů,“ vyjmenovává Havlíček.
Zdražování služeb v Číně donutilo k přesunu taky výrobce zahradní techniky – společnost Vari. Teď ale firma pro změnu naráží na překážky v Česku.
Zeman se do Číny vrátí příští rok v dubnu. Přijal pozvání na konferenci o Hedvábné stezce
Číst článek
„Před třemi lety jsme začali stěhovat domů a nyní jsme to zase zastavili, protože nemůžeme sehnat lidi. I když jsme dokoupili nové technologie, CNC stroje, tak i tak je problém personální i mzdový, protože mzdy velmi stouply,“ říká předseda představenstva podniku Jiří Belinger.
Problém s nedostatkem pracovníků řeší i společnost Hartmann-Rico, která vyrábí zdravotnické pomůcky. Od letoška převzala německou výrobu operačních setů a roušek, říká manažerka společnosti Irena Malá.
„Přesun části výroby z Německa s sebou přinesl i jistý závazek - navýšení objemu výroby a sekundárně i zaměstnání vyššího počtu lidí. Z důvodu navyšování výroby bychom potřebovali navýšit i počet zaměstnanců do pozic, které se specializují na výrobu zdravotnických prostředků,“ říká Malá.
Nedostatek zaměstnanců proto firma řeší investicemi do automatizovaných strojů, které zčásti nahrazují lidskou práci. Jen během tří let podnik proinvestoval 400 milionů korun.
