Čína omezuje vývoz vzácných kovů. Svět hledá náhradu

Čína snížila kvóty na vývoz vzácných kovů pro příští rok, a to na 14,5 tisíce tun. Oproti začátku letošního roku jich tak bude méně zhruba o jedenáct procent, což vyvolává vrásky na čele světovým výrobcům moderní elektroniky i ekologických automobilů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peking | Foto: Robert Mikoláš

Peking to zdůvodňuje vlastní rostoucí spotřebou. I Čína totiž staví víc a víc větrných elektráren a solárních panelů, pro které tyto vzácné kovy potřebuje. A vzhledem k obrovskému znečištění ovzduší v nejlidnatější zemi světa se očekává i obrovský boom elektromobilů, jejichž produkce je též bez těchto kovů nemyslitelná.

Přehrát

00:00 / 00:00

O omezení vývozu čínských vzácných kovů mluvil na Radiožurnálu východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš

Ostatně Peking svůj úmysl postupně snižovat vývoz vzácných kovů naznačil už v průběhu letošního roku, což vyvolalo zděšení například v Německu a dalších zemích. Největší obavy ovšem panují v Japonsku, které dováží až 65 procent všech vzácných kovů vytěžených v Číně.

Tokio je závislé na exportu nejmodernější elektroniky či hybridních aut. A Čína toho nedávno neváhala i zneužít v době sporu mezi Pekingem a Tokiem kvůli námořnímu incidentu u sporných ostrovů a zadržovanému kapitánovi čínské lodi, když jejich vývoz pozastavila.

Pomůže Grónsko?

Mezi vzácné kovy patří 17 prvků, například rhodium, platina, iridium, neodym či palladium. Posledně jmenované nacházejí uplatnění v automobilovém průmyslu, ať už jde o výrobu katalyzátorů nebo motorů. Europium zase nemůže chybět v úsporných zářivkách, další najdeme v televizních obrazovkách, takže se bez nich dnes už prakticky neobejdeme.

I proto se na Čínu, která má na těžbu vzácných kovů v současnosti prakticky monopol, snesla vlna kritiky, ať už z Japonska, Austrálie, Spojených států či Evropské unie. Objevují se i hrozby, že vše bude řešit Světová obchodní organizace.

Z Číny pochází až 97 procent všech vzácných kovů. Zbývající ložiska se nacházejí především v Rusku, Kazachstánu, Spojených státech, Kanadě či Grónsku, které je schopné vyvážet čtvrtinu veškeré globální spotřeby vzácných kovů po dobu 50 let. Je ovšem nutné si uvědomit, že těžba v Grónsku má začít až za tři roky.

I z tohoto důvodu experti hledají také různé alternativy, například v Japonsku vyvinula společnost Hitachi elektromotor bez použití vzácných kovů a i když je zatím nedostatečný pro automobily, jde o určitý směr vývoje.

Další z možností jsou pak třeba i indukční motory. To vše ale zatím vyžaduje čas, takže obavy ze zdražení některých produktů jako například mobilních telefonů jsou na místě.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme