Čína omezuje vývoz vzácných kovů. Svět hledá náhradu
Čína snížila kvóty na vývoz vzácných kovů pro příští rok, a to na 14,5 tisíce tun. Oproti začátku letošního roku jich tak bude méně zhruba o jedenáct procent, což vyvolává vrásky na čele světovým výrobcům moderní elektroniky i ekologických automobilů.
Peking to zdůvodňuje vlastní rostoucí spotřebou. I Čína totiž staví víc a víc větrných elektráren a solárních panelů, pro které tyto vzácné kovy potřebuje. A vzhledem k obrovskému znečištění ovzduší v nejlidnatější zemi světa se očekává i obrovský boom elektromobilů, jejichž produkce je též bez těchto kovů nemyslitelná.
O omezení vývozu čínských vzácných kovů mluvil na Radiožurnálu východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Ostatně Peking svůj úmysl postupně snižovat vývoz vzácných kovů naznačil už v průběhu letošního roku, což vyvolalo zděšení například v Německu a dalších zemích. Největší obavy ovšem panují v Japonsku, které dováží až 65 procent všech vzácných kovů vytěžených v Číně.
Tokio je závislé na exportu nejmodernější elektroniky či hybridních aut. A Čína toho nedávno neváhala i zneužít v době sporu mezi Pekingem a Tokiem kvůli námořnímu incidentu u sporných ostrovů a zadržovanému kapitánovi čínské lodi, když jejich vývoz pozastavila.
Pomůže Grónsko?
Mezi vzácné kovy patří 17 prvků, například rhodium, platina, iridium, neodym či palladium. Posledně jmenované nacházejí uplatnění v automobilovém průmyslu, ať už jde o výrobu katalyzátorů nebo motorů. Europium zase nemůže chybět v úsporných zářivkách, další najdeme v televizních obrazovkách, takže se bez nich dnes už prakticky neobejdeme.
I proto se na Čínu, která má na těžbu vzácných kovů v současnosti prakticky monopol, snesla vlna kritiky, ať už z Japonska, Austrálie, Spojených států či Evropské unie. Objevují se i hrozby, že vše bude řešit Světová obchodní organizace.
Z Číny pochází až 97 procent všech vzácných kovů. Zbývající ložiska se nacházejí především v Rusku, Kazachstánu, Spojených státech, Kanadě či Grónsku, které je schopné vyvážet čtvrtinu veškeré globální spotřeby vzácných kovů po dobu 50 let. Je ovšem nutné si uvědomit, že těžba v Grónsku má začít až za tři roky.
I z tohoto důvodu experti hledají také různé alternativy, například v Japonsku vyvinula společnost Hitachi elektromotor bez použití vzácných kovů a i když je zatím nedostatečný pro automobily, jde o určitý směr vývoje.
Další z možností jsou pak třeba i indukční motory. To vše ale zatím vyžaduje čas, takže obavy ze zdražení některých produktů jako například mobilních telefonů jsou na místě.
