Čína si začala sama určovat cenu zlata v jüanech

Šanghajská zlatá burza spustila nový zlatý fix, který stanoví cenu zlata dohodou bank, jež jsou většinou čínské. Vyhlašovaná cena proto bude v jüanech. Čína tak opouští světově běžný zlatý fix vyhlašovaný v Londýně v amerických dolarech vůči jedné trojské unci. Nejlidnatější země světa, která je zároveň největším spotřebitelem i producentem zlata, tak podle ekonoma Michala Mejstříka mohla zvětšit svůj vliv i na cenu tohoto kovu na londýnské zlaté burze.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zlato (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Londýnský zlatý fix prošel v poslední době významnými změnami a nově otevřený trh v jüanech bude možná umožňovat určitou arbitráž. V tuto chvíli se jak v Londýně, tak v Číně začíná obchodovat pomocí aukcí, a nikoli pomocí dohody bank, jak to bylo po desetiletí,“ říká profesor ekonomie Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s ekonomem Michalem Mejstříkem o spuštění zlatého fixu na šanghajské burze

Čína se netají svým zájmem a plánem krýt národní měnu zlatem. „Zhruba 25 procent zlata se postupně koncentruje v Asii, nejenom v Číně, ale i na Blízkém východě a v Indii. To jsou země, které stále více zlato nakupují. Zatímco řada centrálních bank zlato opustila,“ upozorňuje Mejstřík.

V dubnu podle něj poprvé stouply státní rezervy čínské centrální banky. „A protože od začátku roku například ceny zlata stouply více než americký Standard & Poor's index – asi o 15 procent, zatímco index stoupl asi o 1,5 procenta – tak se jeví, že to může být docela zajímavé ekonomické uplatnění,“ domnívá se Mejstřík.

„Čína je největším odběratelem, spotřebitelem a akumulátorem zlata, dokonce i co do spotřeby na šperky. Současné je i největším výrobcem, producentem zlata,“ říká Mejstřík. Nikdo ale prý přesně neví, kolik zlata v Číně je a za jakých nákladů se zlato v Číně produkuje.

„V každém případě by přítomnost významných čínských bank na londýnském fixingu pomocí přímých aukcí, což je ta změna proti tradičnímu zlatému fixu, mohla umožňovat významným čínským bankám výraznější zásahy do ceny zlata a využívání určité arbitráže mezi šanghajskou zlatou burzou a londýnským trhem,“ uzavírá Mejstřík.

Jitka Hanžlová, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme