Čínský zahraniční obchod roste. Zvyšuje se tlak na posílení jüanu

Čínský dovoz i vývoz v listopadu výrazně předčily očekávání. Podle zveřejněných statistik import meziročně vzrostl o 38 procent. Export se zvýšil o 35 procent. Ve výsledku si tak Čína připsala přebytek zahraničního obchodu na úrovni 22,9 miliardy dolarů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínská lidová republika | Foto: Emanuel Macoun

Sedmý měsíc sobě tak její zisk v této kapitole dosáhl více než 17 miliard dolarů. I proto někteří experti předpovídají, že Čína opět o něco utáhne svoji měnovou politiku.

Podle analytika společnosti Patria Davida Marka je jen otázkou kdy Čína k avizovanému kroku sáhne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čínský dovoz i vývoz v listopadu výrazně předčily očekávání. Téma pro analytika společnosti Patria Davida Marka.

„Je jen otázkou času, kdy to bude. Čínská ekonomika totiž roste velmi rychle. Tempo růstu úvěrů opět předčilo očekávání trhu, ceny nemovitostí sice rostou pomaleji, stále je ale inflace dosti rychlá na to, aby si vyžádala další restriktivní kroky čínské centrální banky. Je otázkou, zda zpřísnění proběhne formou zvýšených požadavků na minimální rezervy nebo zvýšení příjmu úrokových sazeb,“ uvedl Marek pro Rádio Česko a dodal:

„Rovněž bude záležet na aktuálním kurzu čínské měny. Pokud by totiž došlo ke zvýšení příjmů úrokové sazby, vedlo by to k většímu tlaku na zhodnocování jüanu, což je pro Čínu nežádoucí. Proto se snaží spíše používat nástroj povinných minimálních rezerv, a to selektivní formou, kdy nastavuje různé sazby pro různé banky. Dříve nebo později bude muset ale sáhnout k prvnímu výše uvedenému nástroji.“

Zřejmě i proto, že čínský přebytek zahraničního obchodu sedmý měsíc po sobě skončil v intervalu od 17 do 29 miliard dolarů, což zvyšuje tlak světa na Čínu, aby nechala posílit svoji měnu. S tím souhlasí i analytik společnosti Patria.

„Čínská statistika zahraničního obchodu jednoznačně ukazuje na manipulaci s devizovým kurzem a její dopady. Čína tak nemá žádné argumenty pro to, aby měl být kurz její měny tam, kde ho zrovna brání,“ řekl Marek.

Inflace spotřebitelských cen

Na zmíněné zhodnocení čínské měny tlačí nejen zahraniční politici, ale i výrazné inflační tlaky. Spotřebitelské ceny podle všeho v listopadu narostly o 5,1 procenta. Podle Marka to pro Čínu určitou ekonomickou hrozbu představuje.

„Nárůst cenové hladiny je vždy projevem reálné apreciace měny, která nemůže probíhat přes normální devizový kurz. Pokud se bude chtít Čína vyhnout bublinám v cenách aktiv nebo inflaci ve spotřebitelských cenách, bylo by vhodné ponechat část reálného zhodnocování odpracovat reálným nominálním kurzem,“ uzavřel David Marek.

Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme