Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme, míní ekonom Lízal

Rada České národní banky na čtvrtečním zasedání rozhodla o zachování stávající výše úrokové sazby. „Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice,“ zdůvodnil guvernér Aleš Michl. Rozhodnutí neodpovídá postupu bank v eurozóně ani doporučení Mezinárodního měnového fondu.

Téma dne Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal

Bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal | Foto: Filip Jandourek

„Je to rozumné rozhodnutí v situaci, kdy se snažíme zklidnit inflační očekávání. Držet situaci ve stabilním stavu je správné,“ okomentoval v průběhu rána ekonom Jan Švejnar, který v minulosti postup bývalé rady České národní banky a zvedání úrokových sazeb opakovaně kritizoval.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška

„S tím souhlasím, teď už důvod pro zvyšování nebyl. Se zvyšováním se přestalo loni v létě a teď se skutečně spíš vyplatí počkat, jak se vyvine ekonomická situace. Nesouhlasím spíš s důvody a tempem,“ míní bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal.

Podle něj velkou nejistotu způsobuje zejména ovlivnění přesnosti měření inflace množstvím statistických korekcí.

Takové korekce představuje například úsporný tarif nebo nastupující regulovaná cena energií. „To samozřejmě dává inflaci dost značnou nejistotu, protože nevíte, jakým způsobem se korekce projeví,“ dodává Lízal a poukazuje na vývoj inflace po zavedení úsporného tarifu v loňském roce.

Guvernér České národní banky však ve čtvrtek také připustil, že v lednu inflace pravděpodobně výrazně zrychlí. Citelné zpomalování očekává na základě prognózy až od jara.

Nová vs. stará bankovní rada

Švejnar bývalou bankovní radu viní i z razantně zvýšené inflace od konce roku 2021. Tehdejší úpravu sazeb považuje za nevhodnou reakci rady na vnější podnět.

Zisk českých bank loni poprvé v historii překonal 100 miliard korun. Těžily z vysokých úrokových sazeb

Číst článek

„Byla to nabídková inflace, kdy se ceny, například námořní dopravy, několikanásobně zvýšily a k nám to dolehlo. ČNB potom velice asertivně zvedla úrokové sazby a tím neúmyslně vyvolala inflační očekávání,“ tvrdí.

Michlův stabilní přístup tak považuje za vhodný způsob, jak inflační očekávání snížit. „Jestli se podaří inflační očekávání i zde v republice snížit, tak můžeme očekávat, že se inflace opravdu začne snižovat i podstatněji, než vidíme dnes,“ dodává Švejnar.

Lízal však za původce inflace označuje také domácí vlivy. „Měli jsme obrovský program pro to, jakým způsobem pomáhat podnikům během covidu. To samozřejmě vedlo k tomu, že nám velmi narostly veřejné výdaje na dluh a to se samozřejmě potom projevilo v domácích inflačních tlacích, které jsou mnohem vyšší než jinde,“ rozebírá.

„To je ten důvod, proč mělo smysl to udělat v té dřívější době. Druhý důvod, vnější ceny, ten byl u všech stejný. My máme takový bonus v tom, že jsme si část té inflace uvařili sami, a proto si myslím, že naše reakce byla správná,“ tvrdí Lízal s odkazem na zvyšování sazeb na konci minulého roku. „Akorát si myslím, že se na počátku mělo začít zvyšovat rychleji.“

Svezeme se s eurozónou

Zvýšení úrokových sazeb navíc Česku stále doporučuje i Mezinárodní měnový fond. „Myslím, že se fond ve své analýze mýlí. To jsme viděli za posledních několik let mnohokrát. Fond je kvalitní instituce, ale někdy dávají doporučení, která nejsou nezbytně ta nejlepší,“ tvrdí Švejnar. Podle něj fond nemusí brát v potaz specifika konkrétních zemí.

Česká národní banka zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 4,5 procenta HDP

Číst článek

„MMF postupuje s takovým standardním doporučením a vychází z toho, že úroveň sazeb může být nedostatečná pro rychlé zkrocení inflace. Pokud ČNB zvolila vyčkávací mód, tak by to teď znamenalo určité přepnutí strategie,“ vysvětluje Lízal.

Taková změna strategie by podle něj byla nákladnější než se pokusit celou situaci přečkat.

„Pokud se velkým bankám v eurozóně podaří inflaci zkrotit, tak se s tím svezeme. Nyní se opravdu vyplatí spíše počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, tak není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,“ nastiňuje možnosti budoucího vývoje Lízal.

V celém pořadu se vlevo výše také dozvíte, proč Česká národní banka, oproti dalším evropským bankám, nyní nezvedá sazby nebo jaký vývoj se dá očekávat pokud se bankám v eurozóně nepodaří inflaci rychle zkrotit či kdy by se mohlo projevit zvyšování sazeb ze strany ECB. Provází Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, mwal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme