ČNB zatím při intervencích nakoupila devizy za zhruba 200 miliard
Česká národní banka za účelem oslabování české měny utratila za eura 200 miliard korun. Bezhotovostním prodáváním korun a nákupy cizí měny zvýšila kurz na úrovně poblíž 27 korun za euro.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer dnes zopakoval, že bankovní rada bude intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba. To znamená udržovat kurz na 27 korunách za euro delší dobu.
Banka počítá alespoň s rokem a půl. Podle odborníků pak záleží na tom, kdy intervence zaberou. Jinými slovy, kdy se oslabení koruny promítne do reálné ekonomiky.
O intervencích ČNB jsme na Radiožurnálu mluvili s analytikem společnosti Patria Finance Davidem Markem
Centrální banka nakoupila za zmíněnou částku, 200 miliard korun, devizy k 20. listopadu. Podle hlavního analytika J&T Banky Petra Sklenáře není aktuální částka příliš podstatná.
„Protože v tomto Česká národní banka není v rámci své bilance a ve směru té intervence ničím omezena, jen svou aktivitou. Protože fakticky na intervenci potřebuje korun, kolik chce, nebo kolik může vytvořit. Není v tom nijak omezena. Proti tomu kupuje eura. Takže je to spíše neutrální hodnocení.“
Centrální banka zřejmě nedokázala korunu oslabit jedním nákupem. I když, jak říká její guvernér Miroslav Singer, dosáhla úrovně 27 korun za euro velmi brzy. Singer doslova mluví o intervenčních nákupech, na které se banka zaměřila v prvních dnech oslabování koruny. To znamená, že můžeme mluvit o intervencích, a ne jenom o intervenci.
Centrální banka zahájila intervence po 11 letech. A sumy, které na to vynaložila, se od sebe liší. Současné číslo je podle předběžných odhadů téměř dvojnásobné.
Podle Petra Sklenáře z J&T Banky je nárůst přirozený.
Nejvyšším řídicím orgánem centrální banky je bankovní rada České národní banky. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem.
Členy bankovní rady jsou: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
„Na druhou stranu to odpovídá situaci na trhu. Vzrostl obrat zahraničního obchodu, takže to, že by ta intervence měla být větší, než tomu bylo v roce 2002, je zcela přirozené.“
Miroslav Singer také uvedl, že očekává velmi nízký růst cen, za rok 2014 by podle něj měla být inflace 1,3 procenta. Podobný odhad má prý také analytik společnosti Patria Finance David Marek.
„V české ekonomice nejsou hmatatelné žádné inflační tlaky. Ze zahraničí také nepřicházejí žádné výraznější impulsy. Naopak rostou obavy, že i eurozóna se ocitne v deflaci. Výrazně zpomalila inflace také v USA a v dalších ekonomikách světa. Navíc se nebudou opakovat impulsy v podobě zvyšování DPH nebo růstu cen energií. Takže odhad na příští rok je nízký i se započítáním dopadu intervencí,“ vysvětluje.
Centrální banka začala oslabovat korunu před více než 14 dny. Chce tím podpořit ekonomiku. Názory odborníků na intervence se rozcházejí i po dvou týdnech. Neshodnou se ani politici.
Zatímco prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus intervence kritizují, premiér v demisi Jiří Rusnok kroky centrální banky hájí.
