‚ČNB zvládá boj s inflací slušně,' míní exguvernér. Slovo selhání je na místě, oponuje ekonom

Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Zvládá ČNB dlouhodobě boj s inflací? „Navzdory selhání, kterého jsme svědky u většiny centrálních bank v posledních třech letech, ho dlouhodobě zvládá velmi slušně,“ míní bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. „Za dlouhodobě vysokou inflaci vždycky odpovídá národní banka, slovo selhání je tady na místě,“ říká ekonom Tomáš Havránek v Pro a proti.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká národní banka v Praze

Česká národní banka v Praze | Foto: Petr Švancara | Zdroj: Profimedia

Podle Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky. „My historicky proti deflaci bojujeme velice agresivně, intervencemi. Ale proti vysoké inflaci už tak agresivně nebojujeme. Pokud bychom se shodli i na tom, že dvouprocentní cíl inflace, o který se banka snaží, je správný, tak ho do budoucnosti nesplní.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Poslechněte si celé Pro a proti

„Protože máme záklopku na inflaci zespodu na nule, ale ze shora záklopka není. Pokud člověk aspoň trošku rozumně uvažuje a sleduje chování centrální banky, musí vidět, že v průměru inflace bude větší než dvě procenta – díky tomu omezení zezdola –, tím pádem neočekává, že inflace bude dvouprocentní, a tak padá základní podmínka pro to, aby inflační cílování na dvojce fungovalo,“ vysvětluje.

Singer nesouhlasí s tím, že je zmiňovaná symetrie chybou v počínání centrální banky „Právní systém, který se týká především bankrotu, nefunguje stejně vůči poklesu cen jako vůči jejich vzestupu. Když to řeknu jednoduše, když zažijeme situaci, ve které začnou ceny rychle klesat, neznamená to, že se oddlužujeme. Najednou každý, kdo si půjčil na fabriku či na cokoliv, má příjmy třeba o třetinu nižší. Reálný dluh vůči příjmu najednou prudce vzroste a můžou se začít řetězit bankroty,“ nastiňuje bývalý guvernér ČNB.

Optimální inflace – nula

Za problém označuje Havránek také inflační cíl ČNB. Podle něj cíl ve výši dvou procent neodpovídá poslednímu výzkumu o tom, co je zdravá optimální inflace pro ekonomický růst.

Inflace zpomalila, pořád je ale příliš vysoká na to, aby ČNB mohla snížit úrokové sazby, řekl guvernér Michl

Číst článek

„Inflace i deflace mají desítky výhod a nevýhod. Řada studií tyto výhody a nevýhody váží, porovnává a počítá, jaká míra inflace v průměru by pro ekonomiku byla správná. Těch studií bylo od roku 1990, kdy bylo zavedeno inflační cílování, 222 a průměrný odhad zdravé inflace je 0,09 procenta, tedy velice blízko nuly. To je základní argument, proč nulová inflace čili cenová stabilita by pravděpodobně pro ekonomiku byla lepší než současný dvouprocentní cíl,“ naznačuje.

Připouští, že nějakou dobu trvá, než se vědecká evidence propíše do praxe centrálních bank.

„Zlomit zavedenou praxi inflačního cílování, i když není úplně optimální, prostě trvá nějakou dobu a nějakou dobu to potrvá u nás. Jde ale o to, že u nás se ta změna dá udělat jednodušeji. V malých centrálních bankách se věci snáze změní. Čili mohli bychom být takový příklad pro svět v této záležitosti. Byli bychom známí cenovou stabilitou,“ upozorňuje ekonom.

Singer nevylučuje, že dojde ke změně výše inflačního cíle. K tomu, že bude změněný na nulu, je ale skeptický.

Bankovní rada České národní banky ponechala podle očekávání úrokovou sazbu na sedmi procentech

Číst článek

„Umím si představit, že některé země začnou zkoušet jednoprocentní cíl. Koneckonců ve dvou ekonomikách už byl. Jedna ho opustila, myslím Japonci, a vrátila se na dvě procenta. A myslím, že Švýcaři mají furt ještě tu jedničku,“ míní.

Nemyslí si, že by změnou o dvě procenta inflace došlo k radikální změně. „Z praxe moc nevěřím, že by racionální očekávání fungovala tak krásně jako v modelech. Protože lidé si vytvářejí především očekávání ekonomicky. V období, kdy je inflace nízká, nepřemýšlí o tom, netvoří si očekávání, protože nemají důvod. Teprve v okamžiku, kdy inflace vystřelí, se o ně začnou zajímat a zabývat se jimi nějak systematicky,“ konstatuje bývalý guvernér ČNB.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu, audio najdete nahoře ve článku. 

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme