Další pomoc bankám je tématem jednání ministrů financí EU
Evropské banky budou potřebovat desítky miliard eur. Doplnit kapitál budou muset kvůli dluhové krizi v eurozóně. Banky totiž kvůli poklesu hodnoty dluhopisů oslabených zemí eurozóny přijdou o obrovské investice. Na schůzce v Bruselu by o tom měli jednat ministři financí zemí Evropské unie.
Posílení kondice evropských bank má být jedním z hlavních kroků v boji s dluhovou krizí. Banky by si měly dodatečné peníze půjčit na soukromých trzích. Ty, kterým se to nepodaří, ale zřejmě podpoří jejich státy z peněz daňových poplatníků.
Kdyby se tak nestalo, hrozí, že velké systémové banky padnout, což by se projevilo v reálné ekonomice. Následoval by řetězové krachy firem. Lidé by tak mohli přijít o své peníze.
Okolnosti schůzky ministrů financí EU v Bruselu shrnul zpravodaj Ondřej Houska
Definitivní slovo ale řeknou až lídři unijních zemí na summitech v příštích dnech. Unie zatím počítá s tím, že banky budou potřebovat až 80 miliard eur, tedy asi 2 biliony korun.
Podle analytiků je to ale silně podhodnocený odhad. Mezinárodní měnový fond tvrdí, že evropské banky potřebují až 200 miliard eur.
Pro boj s dluhovou krizí je navíc zásadní i posílení kapacity záchranného fondu eurozóny. A na tom se zatím členské země nedokázaly dohodnout. Jednat o tom budou v neděli a pak opět ve středu lídři eurozóny.
České banky dodatečný kapitál nepotřebují
O jednání ministrů financí EU mluvil na Rádiu Česko zvláštní zpravodaj Ondřej Houska
České banky žádné dodatečné peníze nepotřebují. Radiožurnálu to před schůzkou ministrů financí zemí Evropské unie řekl náměstek Tomáš Zídek, který na jednání zastupuje Česko. Česká ekonomika i bankovní systém by ale přesto na krizi v eurozóně tvrdě doplatily:
„Pokud se nepodaří situaci uklidnit, tak může dojít k dalšímu zpomalení ekonomického vývoje v eurozóně. To už může velmi tvrdě dopadnout i na Českou republiku. Náš primární zájem tedy je, aby eurozóna přijala co nejdříve taková opatření, která finanční trhy uklidní.“
S tím, že Unie chce bankám přikázat, aby zvýšily svůj základní kapitál, Česko podle Zídka souhlasí: „Navýšení kapitálové přiměřenosti na 9 procent pro nás není problém. Naopak si myslím, že to je dobrý návrh. Rekapitalizace není téma pro Českou republiku.“
Česko je podle Zídka zároveň proti tomu, aby oslabeným evropským bankám přímo pomáhal záchranný fond eurozóny. Jak Zídek říká, není možné, aby záchranný fond naléval peníze přímo bankám:
„To je zásah do pravomoci národní vlády. Znamenalo by to, že by národní vlády a národní parlamenty ztratily kontrolu nad zadlužováním Evropské unie jako takové a to je nepřípustné.“
Řecko dostane další část záchranné půjčky
Ministři financí eurozóny se už v pátek pozdě večer dohodli na uvolnění další půjčky Řecku. Přitom ale panuje přesvědčení, že Řecko, které by mělo dostat další část půjčky ve výši 8 miliard eur, se stejně nevyhne bankrotu.
Jde o součást první záchranné půjčky dohodnuté už vloni v červnu. Kdyby ji Řecko nedostalo, během pár dní nemá peníze na provádění základních funkcí. V Bruselu se bude jednat o řízeném státním bankrotu země.
