Stát vybere z neočekávaných zisků o 60 miliard méně, než počítal. Daň měla zmírnit schodek rozpočtu

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Státní rozpočet přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale měly být nižší i kompenzace vysokých cen energií.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo financí

Stát uvalil mimořádnou daň na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pokles výběru mimořádných nástrojů jde zejména za daní z neočekávaných zisků, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky.

Zatímco schválený státní rozpočet předpokládal výběr 85 miliard korun, aktuální výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun.

Michálek: Hranice pro mimořádné zdanění bank je účelová, aby vypadly středně velké. Přišli bychom o 10 miliard

Číst článek

Ministerstvo odhad přehodnotilo na základě vývoje cen energií a veřejně dostupných údajů o hospodaření bankovního sektoru v roce 2022. Firmy by měly daň odvést v září a v prosinci.

U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původně plánovaných 15 miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.

Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů by se mělo snížit o 2,8 miliardy korun na 76,1 miliardy.

Důvodem je zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu.

Výnos majetkových a silničních daní by se měl snížit na třetinu z loňských 1,8 miliardy korun, zejména v důsledku odpuštění silniční daně části vozidel.

Šéf Komerční banky Juchelka: Odmítám, že by banky chystaly umělé snižování daní

Číst článek

Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 216,8 miliardy korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 255,1 miliardy korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl vzrůst na 582,1 miliardy korun proti loňským 536,2 miliardy korun.

Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje.

Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme