Úsporný tarif se vztahuje na všechny, říká Prokop. Peníze nedostanou na účet lidé, ale dodavatel
Od 1. října začal platit celoplošný úsporný tarif. Nárok na něj má každý a není proto nutné podávat žádost. V pořadu Česko 2022: Život k nezaplacení na Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop shrnuje, jak tarif funguje a kolik díky němu domácnosti ročně ušetří. Šéf PAQ Research odpovídá také na to, jaká úsporná opatření jsou nejúčinnější nebo kdy je nejlepší čas požádat o příspěvek na bydlení.
Jedním z opatření, kterým chce stát pomoci občanům, je úsporný tarif. Platí od 1. října a nikdo o něj nemusí žádat. Jak lidé poznají, jestli a v jaké míře se na ně vztahuje?
Systém je celkově hodně složitý a je dobré vše zrekapitulovat. Úsporný tarif se vztahuje na všechny. Lidé ho dostali automaticky na odběrné místo elektřiny, takže platí i pro ty, kteří mají zavedenou elektřinu do nového domu a nulovou spotřebu. Tarif se váže na odběrná místa a vztahuje se na všechny s výjimkou domácností, kde se energie používá na nabíjení elektromobilů a s výjimkou chat, které mají tzv. víkendový tarif, to ale nejsou všechny chaty. Na některé chaty se klasický úsporný tarif také vztahuje.
Nejzásadnější je série opatření, která redukují spotřebu investicemi – zateplení, lepší okna, tepelné čerpadlo, fotovoltaika, kondenzační kotel, vyjmenovává Daniel Prokop. Poslechněte si rozhovor.
Výše tarifu je 2000 nebo 3 500 korun podle toho, jaký tarif elektřiny máte. Lidé peníze dostali na účet dodavatele, to znamená PRE, ČEZ apod. Jako by člověk zaplatil jednu zálohu v té výši navíc, takže peníze dostane například ve vyúčtování. Nedostane je na účet. Někteří lidé dostali SMS, nebo to vidí v nějakém on-line přístupu do svého účtu, ale je to na účtu dodavatele, tam, kde lidé platí zálohy a kde se počítá spotřeba.
Říkal jste, že na chatu, pokud má víkendový tarif, se úsporný tarif nevztahuje. Kdybych chatu teď zkusil přehodit do jiného tarifu, mám šanci?
To už nejde. Šlo to, myslím, jen do srpna. Ne všechny chaty mají tento víkendový tarif. Znám řadu lidí, kteří dostali normální tarif i na chatu. Není tedy pravda, že klasický tarif se na chaty vůbec nevztahuje. Znamená to, že někteří lidé ho dostali například na domácnost a dvě chaty. Je to věc, která je pro stát relativně finančně náročná a pošle každému 2000 nebo 3 500 korun, někomu i vícekrát, když má nemovitostí více.
Na čem závisí, jestli lidé dostanou 2000 nebo 3 500 korun?
Tarif byl dělaný tak, že paradoxně 2000 dostali lidé, kteří mají tarify, kde se topí elektřinou a spouštějí se ve specifických částech dne. A 3 500 dostali lidé, kteří mají základní tarify. Což zní paradoxně. Myslím, že ten záměr byl v tom, že letos od října do prosince se měl úsporný tarif vztahovat jen na elektřinu. Těch 3500 nepřímo podporuje domácnosti i v plynu, protože lidé, kteří mají základní tarify elektřiny, většinou plynem topí.
Analýza: Bohatí změnu skoro neucítí, chudí potřebují pomoc i po zastropování
Číst článek
Stát chtěl od ledna spustit i podporu v plynu, a proto dal letos, když ji ještě spustit nedokázal, trochu víc těm, co mají základní tarify. Ti tedy dostanou 3 500 korun. Paradoxně lidé, kteří topí elektřinou, dostanou často jen 2000. Tento tarif bude trvat jen do konce roku, protože obecně nemá moc smysl mít plošný tarif současně se stropy na ceny energií.
Stropy zafungují
Spolu s úsporným tarifem vláda rozhodla o tom, že odpustí poplatky za obnovitelné zdroje. Kolik lidé při běžné spotřebě ušetří? Pokud vezmeme jako modelové příklady byt o 70 metrech čtverečních nebo dům o 130 metrech čtverečních?
U elektřiny je to zhruba 500 korun za MWh. Průměrná domácnost má v elektřině spotřebu 3 MWh ročně. Když elektřinou netopíte, jsou to zhruba 2 MWh. Když topíte, tak je to podle rozlohy bytu nebo domu a může to být i 10 MWh ročně. Úspora díky zrušení poplatku za obnovitelné zdroje pak bude tisíce korun ročně. Ale buď jsou to malé tisíce nebo tisíc korun, když elektřinou netopíte, anebo to jsou velké tisíce, pokud ji k topení využíváte.
Úsporný tarif by mělo nahradit zastropování cen plynu a elektřiny. Detaily zatím neznáme, vláda o nich má teprve jednat. Z informací, které zatím máme, je jasné, že stropy S DPH by měly být tři koruny a pět haléřů u plynu a šest korun a pět haléřů u elektřiny. Víme v tuto chvíli, zda o to bude potřeba žádat nebo zda bude vše opět automatické?
Žádat rozhodně nebude třeba. Měl by to aplikovat dodavatel v cenách. Když máte vyšší cenu, měl by vám ji snížit na stropy, když máte cenu fixovanou a nižší, tak by vám ji neměl zvyšovat. Na to pozor. Teď se šíří informace o tom, že někteří dodavatelé zkouší zvedat cenu i těm, co mají fixace. Lidé by si měli dát pozor, a pokud mají fixace, na zvýšení cen nepřistupovat.
Je ale otázka, zda to jsou jednotky případů nebo ne. Vámi zmiňované ceny včetně DPH, jsou za hlavní složku ceny a k tomu jsou různé poplatky a distribuční sazby. Takže finální cena za plyn bude kolem 3,5 koruny za kWh a finální cena u elektřiny bude mezi 7 a 10 korunami za kWh. Záleží na tom, jaké máte distribuční poplatky, což se liší podle toho, jakou máte dodavatelskou firmu a tarify energie, ale 3,5 koruny by to měly být u plynu a 7 až 10 u elektřiny. To bude finální stropovaná cena
Ministři financí EU se dohodli na rozdělení 20 miliard eur. Pomůže to s energetickou nezávislostí na Rusku
Číst článek
Co tedy pro každého může tento strop v praxi znamenat? Kolik peněz to bude?
Průměrná domácnost v Česku má spotřebu elektřiny asi 3 MWh, ale hodně záleží na tom, zda elektřinou topíte nebo ne. Když domácnosti netopí, tak spotřebují v průměru asi 2 MWh ročně, což když si vynásobíte cenou a vydělíte 12, tak to představuje zhruba zálohu kolem 1500 korun měsíčně.
Když elektřinou topíte, tak je spotřeba násobně vyšší. Klidně i 8 nebo 10 MWh a zálohy ve stropované ceně jsou kolem 5 000 i 6000 korun měsíčně. Nutno ale říct, že spotřeby, které říkám, tedy 2 MWh bez topení elektřinou a 6 až 12 MWh při topení, jsou závislé na tom, kde bydlíte. Pokud topíte elektřinou, tak v jak velkém bytě.
A záleží také na tom, kolik je v domácnosti členů nebo jaké máte spotřebiče. Uvádím průměrné ceny vyplývající z průměrné spotřeby. Co se týká plynu, tak domácnost nebo dům, který má 130 metrů čtverečních, bydlí v něm 4 lidé a plyn používají na topení, ohřev vody, vaření apod., má většinou roční spotřebu plynu v průměru kolem 20 MWh. To se dá redukovat klidně o třetinu, nebo naopak, pokud není dům zateplený, může být spotřeba výrazně vyšší.
Pokud tedy vezmeme, že spotřeba je 20 MWh ročně, tak při stopované ceně odpovídají platby zhruba 5 500 měsíčně. Velmi ale závisí na velikosti domu, jeho zateplení a na tom, jak se lidé chovají. Stropované ceny představují řádově částky, které uchrání domácnosti od toho, aby platily 15 000 měsíčně za plyn. To by se mělo stávat velmi výjimečně. Jen pokud máte opravdu extrémní spotřebu, dostanete se na takto vysoké částky. Stropy zafungují a platby do těchto extrémů nepustí.
Efektivní větrání, sprcha místo vany
To, kolik zaplatíme, závisí na tom, jak se budeme chovat, zda budeme žít úsporněji. Co jsou z vašeho pohledu ty nejzásadnější věci, díky kterým lze ušetřit?
Úplně nejzásadnější, zejména když máte dům, jak to říká Václav Smil a energetici roky, je série opatření, která spotřebu redukují investicemi. To znamená zateplení, lepší okna, tepelné čerpadlo, fotovoltaika, kondenzační kotel. To jsou všechno věci, které mají ve spotřebě dohromady efekt až desítek tisíc korun ročně.
Jak ušetřit? Méně energie spotřebovává plná lednice, ovoce omývejte v míse s vodou
Číst článek
Když máte velký dům, který byl hodně energeticky náročný, tak jsou to zásadní věci. Aby lidé něco takového mohli koupit a zprovoznit, potřebují peníze. Na druhou stranu v řadě věcí, které jsem jmenoval, už existují podpory, například Zelená úsporám. Na to by se lidé měli dlouhodobě soustředit, zejména v domech, které mají horší zateplení.
Toto jsou samozřejmě dlouhodobější záležitosti, které nelze zařídit za několik dnů nebo týdnů. Jaké jsou další triky? Kromě snížení teploty v bytě, jak zásadní jsou například elektrické spotřebiče v pohotovostním režimu? Může i tím člověk hodně ušetřit?
Teplota v bytě není u každého stejná. Pokud máte velký dům, který je špatně izolovaný, tak snížení teploty o dva až tři stupně má podle webu Šetřím.cz, což je web od ČEZu, nebo i podle dalších poradenských orgánů, zásadní efekt. Lidé tak mohou ušetřit klidně ušetřit 10 - 20 000 korun ročně.
Když bydlíte v malém bytě, nebo v novostavbě, která je dobře zaizolovaná, tak tepelné ztráty nejsou tak velké. Takže snížení teploty o dva až tři stupně má také efekt a mohou to být například 2000 ročně. Je tam obrovský rozptyl efektu podle toho, jak efektivní izolaci máte. Obecně je to ale nejefektivnější opatření. Souvisí to i s lepším větráním. Někteří lidé topí a u toho větrají. Dobré je vyvětrat rychle a intenzivně.
Efektivní jsou pak také opatření na snížení teploty vody, kterou ohříváte. To znamená, aby se bojler, pokud máte například elektrický, zapínal v dobách, kdy je levnější proud, pokud tedy máte tarif. Důležité je také ohřívat na nižší přijatelnou teplotu. Peníze také hodně ušetří sprchování místo vany. To jsou věci, které podle těch poradenských webů, když je zkombinujete, tak můžou ušetřit zhruba 5000 ročně podle toho, kolik máte v domácnosti lidí. Například zrovna ohřev vody je hodně daný tím, kolik má domácnost osob a kolik z nich jsou děti.
Dále jsou tu spotřebiče. Náročný spotřebič je sušička, to mohou podle poradenských webů být 2000 až 3000 ročně, podle toho, jak ji využíváte. Samozřejmě záleží na tom, jak intenzivně ji využíváte. Když ji rodina zapíná dvakrát denně, je to něco jiného, než když ji senior zapne dvakrát týdně. Jsou naopak spotřebiče, které spíše šetří. Podle expertů například myčka šetří proto, že spotřebuje méně ohřáté vody.
Nakonec máme drobné úspory, jako nezakrývat topení, mít ledničku nastavenou na teplotu, která je přijatelná, asi 6 nebo 7 stupňů, nebo prát při plném naplnění pračky. Věci, které doporučuje web Šetřím.cz, uspoří vyšší stovky korun, každá z doporučených úspor, ročně, některé i tisíc korun. Samotné rozpočet nevytrhnou, ale jejich kombinace může jednoduše pomoc. Kombinace přijatelné teploty vytápění, lepšího větrání, omezení ohřevu vody a racionálního používání spotřebičů může u průměrné domácnosti ušetřit hodně.
Použijte kalkulačku
V rámci projektu Život k nezaplacení se opakovaně vracíme k příspěvku na bydlení, což je sociální dávka, která má lidem zajistit, aby nezaplatili za bydlení víc než 30 % svých příjmů v Praze víc než 35 % příjmů. Tak jednoduché to ale není, protože existují stropy, tzv. normativy. Zkusme si fungování příspěvku ukázat na příkladech. První příklad: senior, který žije ve velkém městě, například v Brně, má důchod 18 000 korun měsíčně. Za nájem a energie dává 10 000 korun. Splňuje pravidla pro přiznání příspěvku? Kolik může dostat?
Normativy se od prvního října uvolnily, takže už podporu stropují jen minoritě lidí. Stát říká, že by vám měl doplatit vše nad 30 % vašeho příjmu. Příspěvek tohoto seniora, který má důchod 1 8000 a dává za bydlení 10 000 se počítá tak, že 30 % z jeho důchodu je 5 400 korun a stát mu přispěje rozdílem těch 10 000 - 5400. To znamená, že modelový senior má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 4600 korun, protože stát v příspěvku doplácí rozdíl mezi 30 % příjmů a uznatelnými výdaji na bydlení. Senior v takto těžké situaci, kdy mu na živobytí zbývá 8 000 korun, na potraviny a vše ostatní, se díky příspěvku dostane do situace, která už je výrazně komfortnější. Pro seniory to má nyní velký smysl.
Prioritou je pomoci lidem snížit energetickou náročnost domovů, říká nominant na ministra Hladík
Číst článek
Díky tomu, že strop je výš a senior dostane celý rozdíl?
Například ještě před měsícem byl strop tak nízko, že by se mu neuznalo celých těch 10000 a podporu by měl relativně malou.
Druhý příklad: samoživitelka se dvěma dětmi, z menšího okresního města, například z Benešova, který má 20 až 50 000 obyvatel. Její čistý příjem je 30 000 korun, za bydlení dává 15 000. Bude mít tato žena na příspěvek nárok?
I ona se do stropů vejde, protože dnes jsou pro tříčlennou rodinu ve středním jistě výš než 15 000, které ona dává za bydlení. Žena má tedy příjem 30 000, 30 % z toho je 9 000 korun. Výdaje na bydlení činí 15 000 minus 9 000. Takže má nárok až na 6 000 korun příspěvku na bydlení. Když jste samoživitel, máte příjem 30 000, polovinu z toho dáte za bydlení a zbyde vám 15 000 na uživení tří lidí, na vzdělávání dětí, tak to je hodně málo. Příspěvek tyto příjmy zvedne do akceptovatelná úrovně.
Nejsou to dávky v hmotné nouzi pro ty nejchudší. Jsou to typy sociální podpory, myšleny spíše tak, že doplácí důchody chudým seniorům. To není nic stigmatizujícího, protože na příspěvek má nárok okolo 20 % Čechů.
Opakovaně dodáváte, že 20 % Čechů o příspěvek zdaleka nežádá. Na internetu existují kalkulačky. Dokonce i Ministerstvo práce a sociálních věcí má kalkulačku. To znamená, že byste každému, kdo by mohl v této situaci být, ať si to spočítá?
Kalkulaček je spousta, jedna třeba na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Jak o příspěvek požádat? Existují dvě nejjednodušší cesty. Jedna je on-line, když si najdete web ministerstva práce, www.mpsv.cz , kde jsou hned na první stránce takové bannery, které odkazují na žádosti o příspěvek na bydlení, přídavek na děti a další typy podpor. Tyto žádosti už jsou docela hezké, on-line, jednoduché na vyplnění, ale musíte na ně mít bankovní identitu nebo on-line identitu.
Úplně nejjednodušší je zařídit si bankovní identitu nebo na Czech POINTu elektronickou občanku a požádat o příspěvek on-line. Zejména lidé, kteří mají situaci jednoduchou, například důchodci, kteří mají dva důchody a inkaso je jasné, tak přes online žádost je vše velmi jednoduché. Když má člověk, různé typy příjmů, OSVČ, různé typy fluktuujících výdajů, tak je možná lepší, když má situaci takto složitou, rovnou jít na úřad práce, nebo si žádost podat a nechat se vyzvat, aby ji doplnil.
Ale pro lidi, kteří mají jen mzdy, jednoduše popsatelné výdaje, je on-line žádost ideální cesta, protože už nikam nemusí chodit, mají on-line potvrzenou identitu a měli by dostat vyrozumění a potom peníze na účet.
Žárovky, výtahy i teplá voda. Úřady hledají způsoby, jak šetřit na elektřině a plynu
Číst článek
Kdy žádat? Protože spoustě lidí se podmínky mohou měnit. Někdo odejde do důchodu, někomu se narodí dítě, to znamená, že příjmy poklesnou a teprve od té chvíle může mít nárok. Má hned druhý den, co se toto stane, jít člověk žádat, nebo má naopak tři měsíce počkat, protože se vše prokazuje za tři měsíce?
Nastala pozitivní změna v tom, že můžete požádat kdykoli a dokládáte poslední tři měsíce. To znamená, že když někdo požádá zítra, tak dokládá měsíce září, srpen, červenec, dokládají se vždy poslední tři měsíce - výdaje na bydlení a příjmy, ale potom to můžete v kvartálních obdobích aktualizovat. Například v lednu můžete znovu aktualizovat a můžete požádat v říjnu, v listopadu, vždy dokládáte poslední tři měsíce a potom v kvartálních období, což je leden, duben, červenec, říjen, můžete tyto informace aktualizovat.
Myslím, že má cenu zažádat co nejdřív, protože je možné údaje aktualizovat. Samozřejmě, kdyby někdo věděl, že teď má vysoké příjmy a nárok mít nebude, nebo bude mít nárok na 100 korun, ale jde do důchodu, kdy mu nárok vznikne, tak je ideální počkat tři měsíce po startu důchodu, jinak by to musel aktualizovat.
Důchody se pravidelně valorizují. Další valorizace přijde prvního ledna 2023. Musí senior po prvním lednu znovu dokládat výši příjmů a znovu aktualizovat žádost?
Myslím, že u některých typů příjmů, jako jsou důchody, je to propojené se správou sociálního zabezpečení a aktualizují to sami. V tomto případě by nemělo být nutné podávat novou žádost. Žádost nyní platí půl roku, takže ji po půl roce musíte aktualizovat, ale v mezidobí by to nemělo být potřeba. Takže když senior požádá o příspěvek dnes, tak by neměl mít povinnost hned v lednu žádost aktualizovat. Jednalo se o tom, zda se má znovu žádat po půl roce nebo po roce, myslím, že tady ještě může být od ledna nějaká úprava. To bude dobré sledovat. Možná se s někým poradit, protože situace není úplně jasná.
