Ekonomka Horská: Vláda neříká celou pravdu. Zvyšuje nám čisté příjmy a neříká, že je to na dluh
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v březnu předložit novelu zákona o státním rozpočtu, která by zahrnovala i stomiliardový výpadek v příjmech, který způsobily změny v daňovém systému. „Rozpočet se má sestavovat ve druhé polovině předchozího roku. Na začátku roku 2021 má být dávno připraven, a to na stabilním základě, který odpovídá ekonomické realitě,“ zdůrazňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Horská kvůli tomu před Vánoci rezignovala na funkci členky Výboru pro rozpočtové prognózy. „Důvodem mého rozhodnutí je flagrantní porušení pravidel řádného sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektování obecných principů řádného hospodáře,“ uvedla v rezignačním dopise premiérovi.
„Od vlády se očekává, že bude nastavovat mantinely a udávat směr. V polovině prosince jsme ale nevěděli, jaké daně budeme platit od 1. ledna.“
Helena Horská
Podle ekonomky hrozí, že deficit rozpočtu příští rok opět překoná hranici půl bilionu korun, a to i kvůli pomalejšímu ekonomickému růstu. „Daňových příjmů bude méně a ještě méně kvůli daňovému balíčku, naopak výdajů bude ještě více, navíc čelíme už třetí covidové vlně, která přináší další uzavírání a další balíčky,“ vypočítává.
Horská připouští, že současná situace ovlivněná epidemií koronaviru není jednoduchá, a to ani pro ekonomy nebo třeba Českou národní banku (ČNB).
„Všichni k tomu ale přistupujeme zodpovědně. Nejméně zodpovědně k tomu přistoupilo ministerstvo financí, které nezaktualizovalo makroekonomickou prognózu. To by si ČNB nedovolila, připravila prognózu počítající s různými scénáři,“ podotýká.
„Vláda nám neříká celou pravdu: zvyšuje nám čisté příjmy, ale neříká nám, že je to na dluh.“
Helena Horská
Stejně podle ní mohlo postupovat i ministerstvo, a především si spočítat dopady předkládané daňové reformy na ekonomiky. „Kdyby je zahrnulo do návrhu státního rozpočtu, tak já bych s tím neměla problém,“ dodává.
„Občané a firmy od vlády očekávají, že bude nastavovat mantinely a udávat směr. V polovině prosince jsme ale nevěděli, jaké daně budeme platit od 1. ledna,“ upozorňuje Horská.
Stále například není jasné, kdy začne platit schválený daňový balíček: „Nechtěla bych být v situaci účetní nebo správce účetních systémů, protože popřát jim krásné svátky a klidného silvestra vyžaduje velkou dávku černého humoru. Během ledna musí připravit daňové a mzdové systémy na výraznou změnu,“ doplňuje.
Pro zaměstnance je zvýšení čisté mzdy vítaným přilepšením, mnozí zaměstnavatelé ale kvůli tomu nebudou zvyšovat hrubou mzdu. A až se za několik let budou případně zvyšovat daně, zaměstnanci o nárůst mezd přijdou.
„Vláda nám neříká celou pravdu: zvyšuje nám čisté příjmy, ale neříká nám, že je to na dluh. Ty peníze budou v rozpočtu chybět,“ varuje ekonomka s tím, že daňová reforma měla být méně „bombastická“ a více cílit na lidi s nižšími příjmy.
Spolu se snižováním daňových příjmů by se podle ní musel zmenšovat i stát, k tomu ale nedochází: „Nejde jen o to tlačit na stávající úředníky, ale kompletně změnit proces ve státní správě. I za koronaviru jsme si všimli, že občan není obsluhován, ale často obsluhuje státní správu. V této šokové době je ale velmi těžké ji překopávat, aby fungovala, jak má.“
Co nás čeká po roce 2021? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
