Nerudová: Pouhé zavedení globální daně poškodí chudé země. Je třeba zdaňovat zisk tam, kde vznikl

Minimální globální firemní daň ve výši 15 procent a zdanění velkých nadnárodních společností, jako je Amazon, Google nebo Facebook – to jsou závěry jednání víkendového summitu G7. „Je to krok správným směrem, ale jde jen o první malý krůček,“ míní ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. S tím ale nesouhlasí ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Křeček považuje za velmi problematickou právě alokaci daňového základu do místa vzniku zisku. „Dodaňovat společnosti podle toho, kde vytváří zisk, je sice pěkná teorie, ale praxe bude daleko složitější. Mateřské společnosti budou moci vždy účtovat různé transfery za využívání systémů mateřské společnosti a zisky tak v daných místech snižovat k nule.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Je potřeba zdanit velké nadnárodní společnosti, tvrdí rektorka Nerudová. Budou tím biti spotřebitelé, obává se ekonom Křeček

Z nulového zisku následně odvedou nulovou daň, tvrdí Křeček. „Je to zpráva o tom, že politici chtějí více peněz, aby mohli více přerozdělovat,“ myslí si.

„O penězích budou stále víc rozhodovat politici, kteří mají často pochybná kritéria k tomu, kam peníze směřovat, což snižuje efektivitu v ekonomice a samozřejmě to bude mít negativní dopady na náš hospodářský růst,“ varuje Křeček.

Podle něj byla vytvořena iluze, že díky vyššímu zdanění korporací bychom mohli méně danit fyzické osoby, případně snižovat jiné typy daní. „To je ale zcela mimo ekonomickou realitu. Je zřejmé, že se bude muset zdaňovat to, co je nejméně mobilní,“ predikuje větší vliv daní z nemovitostí.

Globální firmy budou platit daň ze zisku nejméně 15 procent, shodly se na tom země G7

Číst článek

Danuše Nerudová ale oponuje, že řeč v tuto chvíli není o přerozdělování. „Mluvíme o tom, že nadnárodní společnosti ty daně neplatí vůbec. Tedy zůstávají společnostem jako zisky. Jde jen o to, aby firmy, které někde využívají infrastrukturu a generují zisk, tam ten zisk řádně zdanily,“ vysvětluje.

Podle rektorky Mendelovy univerzity je nutné se podívat realitě do očí: „Infrastrukturu, kterou globální firmy používají, platí nyní daňoví poplatníci. A já si myslím, že je potřeba se podívat na situaci i ve srovnání s malými a středními podniky, které nemají takové možnosti globálního daňového plánování, řádně platí, přispívají na infrastruktury a potom tyto infrastruktury využívají velké společnosti.“

„Aby byly eliminovány všechny negativní dopady, které s tímto konceptem mohou být spojeny, je potřeba učinit ještě další kroky,“ dodává a jako jeden z nich navrhuje Křečkem kritizovanou alokaci daňového základu do místa vzniku zisku.

Děravý jako cedník

Snaha zdanit stovku největších firem, které mají enormně propracované účetnictví a ty nejlepší poradenské společnosti, povede pouze k těžko přehledné situaci, domnívá se Křeček.

„Ty poradenské firmy samozřejmě dostanou zadání, jak to udělat, aby se daňová zátěž neprojevila v tržbách a ziscích. A konzultační společnosti udělají takové optimalizace, aby to odnesli spotřebitelé,“ říká ekonom.

Už dnes jsou daňové fígle velkých firem natolik složité, že je celá řada státních zaměstnanců není schopná kontrolovat. „Na tyto velké firmy se musí udělat specializované úřady, takže to povede k dalšímu obrovskému zesložitění daňového systému.“

„K úmluvě stejně nepřistoupí všechny země a umožní tak přenášení sídel těchto firem.“

Štěpán Křeček

Cesty k řádnému dodanění velkých společností reálně neexistují, obává se Křeček. „Protože k úmluvě stejně nepřistoupí všechny země a umožní tak přenášení sídel těchto firem. Celý systém bude nakonec děravý jako cedník,“ namítá.

Nerudová si ale nemyslí, že prostředí se stane složitějším. „Koncept minimální daně je poměrně jednoduchý nástroj,“ říká a připouští, že nebude jednoduché to prosadit.

„Pouhé zavedení minimální daně může mít obrovské negativní efekty. Ukazuje se, že tak, jak je to v tuto chvíli nastaveno, povede k tomu, že bohaté země si ukousnou větší kus než země chudé. A v těch chudých to může mít poměrně závažné rozpočtové konsekvence,“ varuje ekonomka.

„Je potřeba učinit i krok b a hovořit o tom, že budeme zdaňovat zisk v zemích, kde je zisk produkován, zapojíme i digitální stopu a nebudeme vázat zdanění na pouhou fyzickou přítomnost ve státě,“ navrhuje.

Zachování vazby na generování zisku považuje Nerudová za klíčové. „Bez toho skutečně pouhá minimální daň bude mít negativní efekty,“ uzavírá.

Poslechněte si celou diskusi moderátorky Karolíny Koubové.

Karolína Koubová, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme