Ekonomka: Nemůžeme jen brát, je čas dávat. Přijmout odpovědnost za budoucnost Evropské unie

Next generation EU – tak Evropská komise nazvala zásadní plán na oživení evropské ekonomiky těžce zasažené pandemií koronaviru. Podrobnosti ve středu představila v Evropském parlamentu šéfka Komise Ursula vor den Leyenová. Ekonomiku podpoří investice za 750 miliard eur, 500 miliard v podobě dotace a 250 miliard půjček. Tyto prostředky by měly mířit především do proměny ekonomiky pomocí digitalizace i ekologických a chytrých technologií.

Dnešní Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonomka Danuše Nerudová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Jsme v bezprecedentní situaci – o co rychleji teď evropskou ekonomiku nastartujeme, tak o to rychlejší zotavení z krize to bude. Objem pomoci je adekvátní. Jsem ráda, že evropský rozpočet je prorůstový a cílený na budoucí generace. A pokud jsem dobře počítala, tak minimálně 25 % zdrojů se týká opatření na ochranu klimatu,“ komentuje nejdůležitější plán v historii Evropské unie ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby

Next Generation EU posiluje Zelenou dohodu pro Evropu a program Horizont Evropa. Ten má podporovat investice do klíčové infrastruktury, a to od 5G po renovace bydlení.

Už nemůžeme jen brát

Komise si chce půjčit na trzích a ručit svým příštím rozpočtem. To se nelíbí třeba rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi, který mluví o dluhové unii, do které se nechce nechat vtáhnout. Českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) navíc vadí, že Česko by bylo čistým plátcem a pomoc by směřovala především do nejpostiženějších ekonomik jižního křídla, Itálie a Španělska.

Je přístup české vlády solidární? Von der Leyenová totiž právě solidaritu Evropské unie velmi zdůraznila, když řekla: „V naší unii závisejí lidé, ekonomiky a podniky jeden na druhém a spoléhají se jeden na druhého. V naší unii jsou soudržnost, konvergence a investice dobré pro všechny.“ 

„Solidární? To rozhodně není,“ odpovídá v rozhovoru Českého rozhlasu Plus ekonomka. „Celých 15 let jsme byli v pozici čistého příjemce, kdy do naší země tekly peníze daňových poplatníků z takových států, jako je třeba Francie nebo Německo. Připadá mi poměrně zvláštní, že když se podmínky v Česku přiblíží průměru Evropské unie natolik, že bychom se mohli dostat do pozice čistého plátce, tak se nám to najednou nelíbí, ale to nám přece bylo jasné, když jsme do unie vstupovali.“

Obavy některých členských států ze zadlužení Evropské unie chápe. „Obava je samozřejmě legitimní a směřuje hlavně ze zemí, které jsou zadluženy nejmíň. Česko je čtvrtou nejméně zadluženou ekonomikou, jsme rozpočtově odpovědní, proto máme logicky taky obavy,“ domnívá se Nerudová.

Půl bilionu pro Česko jako koronavirová pomoc. Babiš s přerozdělováním obřího balíku peněz nesouhlasí

Číst článek

Co si pak myslí o propagaci unie jako celku? Neměla by se výrazně zvýšit? „Je to extrémně důležité. Dlouhodobá kritika rozpočtu Evropské unie vždy byla (taková), že tady není vazba na ekonomiky členských zemí a že evropský rozpočet neprodukuje evropskou přidanou hodnotu, takže proto taky došlo ke změně rozpočtu.“

Unie jsme my, ne oni

Rektorce vadí, že se oči všech lidí v době krize upíraly k národním vládám, ani jedny ale k vládě Evropské unie. „Přičemž unie pomáhala poměrně rychle, po selhání, které bylo ale ve všech zemích, ta velká nepřipravenost. (Komise) ale rychle začala dodávat zemím likviditu, rozvolňovala pravidla státní pomoci apod.“

Podle Nerudové si musíme pořád opakovat, že pro Česko neexistuje žádná jiná varianta. „Jsme malá, otevřená, exportně orientovaná ekonomika. Nemáme jinou možnost než být součástí evropského trhu,“ dodává.

Jan Bumba, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme