Ekonomka Nerudová: Deficit míří k rozvratu veřejných financí. Nadměrně zatěžuje budoucí generace

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová upozorňuje, že bezprecedentní deficit směřuje k rozvratu veřejných financí. „Porušuje princip mezigenerační rovnosti, protože nadměrně zatěžuje budoucí generace,“ varuje v pořadu Osobnost Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hostem Osobnosti Plus byla ekonomka Danuše Nerudová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Ještě v půlce roku se zdálo, že deficit 500 miliard na letošní rok nebude celý vyčerpaný, že se zastavíme někde na cifře 250 nebo 300 miliard. Bohužel letní nečinnost a naprostá rezignace na přípravu na podzimní vlnu pandemie vedly k tomu, že se bude muset zavírat, bude se muset poskytovat podpora. A ten půlbilionový deficit zřejmě bude vyčerpaný. Když k tomu přidám 320 miliard na příští rok, jsme na tři čtvrtě bilionu deficitu za dva roky,“ upozorňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s ekonomkou a rektorkou Danuší Nerudovou

Ekonomka, která působí jako členka skupiny KoroNERV-20, tedy v iniciativě předních ekonomů, jejichž cílem je zmenšení dopadů pandemie na ekonomiku, dále připomíná, že součástí rozpočtu na příští rok mělo být předložení koncepce konsolidace veřejných financí do roku 2027.

Tato vize, kde mělo být uvedeno, jak bude Česko postupovat, aby snížilo celkové zadlužení, ale podle ní chybí.

„Německá kancléřka jasně deklarovala, že letošní rok a příští rok jsou roky mimořádné a že v následujících letech vyvine Německo maximální úsilí, aby se vrátilo zpátky k vyrovnanému rozpočtu. Obávám se, že u nás jsem ve veřejném prostoru nezaznamenala jakékoliv prohlášení, že tyto dva roky bereme jako mimořádné. A koncepci konsolidace veřejných financí jsem neviděla ani v náznaku. Protože snižování zadlužení o půl procenta HDP za rok není koncepce konsolidace veřejných financí,“ vysvětluje a dodává:

„Tato vláda není rozpočtově odpovědná. Není to dojem jen ekonomů, ale i dojem Národní rozpočtové rady, občanské platformy KoroNERV-20 a celé řady dalších expertů.“

Šetřit ve státní správě

Nerudová upozorňuje, že KoroNERV-20 ve stanovisku k deficitu státního rozpočtu navrhuje kroky, které je potřeba dělat.

„Například vyškrtnout všechny výdaje, které nesouvisí s pandemií, podporovat služby, které poskytuje stát – jako školství, zdravotnictví. Vyškrtnout všechny nesmyslné stavby jako je kanál Dunaj-Odra-Labe nebo betonové přehrady a začít šetřit na těch správných místech, to znamená ve státní správě,“ vysvětluje Barboře Tachecí v pořadu Osobnost Plus.

Nerudová přesto připouští, že v návrhu státního rozpočtu vnímá i několik pozitivní opatření.

„V tuto chvíli třeba v kapitole školství jsou peníze na podporu školství. Je tam minimální navýšení na vědu a výzkum. Ale my musíme podporovat věci, které povedou ke strukturální změně ekonomiky České republiky, a bohužel musím říct, že tyto věci tam vidím jen v omezené míře,“ konstatuje.

Nedostatečná data

Další člen KoroNERV-20, ekonom Daniel Münich, označil dostupná data o šíření koronaviru v Česku za „zoufale nekompletní“. Nerudová s ním souhlasí a upozorňuje, že v Česku na rozdíl například od Německa chybí veřejnosti celá řada důležitých údajů:

„Například jako veřejnost nevíme, kde se lidé nakazili. Známe celkový počet provedených testů, ale potřebovali bychom znát datum, kdy byl test proveden, kdy byl zadán do systému. Číslo o počtu nakažených je v 21. století zveřejňováno s jednodenním zpožděním, takže v den, kdy známe počet nakažených, neznáme počet testů. Potřebovali bychom vědět anonymizované údaje o úmrtích, o komorbiditách. Potřebovali bychom mít srovnatelné údaje přepočtené na 100 tisíc obyvatel, sedmidenní průměry…“

V Česku podle ní nejsou k dispozici ani modely, na jejichž základě činí vláda rozhodnutí. Za důležité pak považuje především to, že chybí cíl a vize, k čemu směřujeme.

„My směřujeme ke zploštění křivky, ale co potom? Směřujeme k tomu, že čekáme na vakcínu, nebo k tomu, že budeme chránit ty, kteří to potřebují, a zbytek populace bude normálně žít? Prostě občané této země nemají informaci, k čemu směřujeme,“ ptá se.

„Bohužel v tuto chvíli ten cíl nevidím ani jako rektorka univerzity. A obávám se, že ve stejném režimu budeme vyučovat i na jaře,“ dodává ekonomka Danuše Nerudová.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Danuší Nerudouvou si můžete poslechnout ze záznamu.

Barbora Tachecí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme