Ekonom Marek: Máme vysoce deficitní státní rozpočet a stropování cen by ho jen prohloubilo
Česko zažívá krizi a stále více se zadlužuje. Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun, letošní má být 330 miliard. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že podobným způsobem nejde stát dlouhodobě financovat a bude nutné zvýšit daně. Které by v současné chvíli mělo cenu zvedat, aby to hospodářství propadající se do recese zbytečně příliš nepoškodilo? A jaké jsou šance, že vláda najde k takovýmto nepopulárním krokům odvahu?
Výroky Národní rozpočtové rady o zvýšení daní podporují i ekonomové. Richard Hindl, který je také z oboru, přiznává, že bez úpravy daňového systému a jeho celkové reformy není možné situaci napravit.
Platí Češi nízké daně? Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská
„Obvykle vidíme jednotlivé zásahy. Někde se zvýší nebo sníží spotřební daň, někde je tlak na to, aby ministerstva nebo orgány státní správy šetřily, ale to jsou jednotky miliard a my se bavíme o řádu desítek nebo nízkých stovek miliard. To bez razantní nebo celkové úpravy daňového systému nepůjde,“ míní Hindl.
K situaci se pro Český rozhlas Plus vyjádřil i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který by rád viděl jasný plán na konsolidaci veřejných financí.
„Nemůžeme mít rumunské daně a švédský sociální stát, proto si musíme říct, kdo co chce. Podle toho se pak musí nastavit příjmy. Buď půjdeme ze švédského státu na nějaký středoevropský až balkánský, a nebudeme muset zvyšovat daně téměř vůbec, anebo zachováme to, co považujeme za nutné. Já tvrdím, že vzhledem ke všem kulturním a politickým okolnostem si ten posun k Balkánu nebudeme asi moci tolik dovolit,“ říká Rusnok.
Stropování cen je nesmysl
To, že krize začíná nabírat na síle, dokazují i demonstrace, které shromažďují různé společenské skupiny. V sobotu svolali do Prahy demonstraci tisíců lidí odbory, které po vládě chtějí, aby zavedla cenovou regulaci potravin, energií, nájemného a také pohonných hmot. Příjmy do státního rozpočtu přitom vinou padající spotřeby klesají.
Rusnok: Naše daňová soustava nepřipomíná vyspělou západní zemi. Musíme se bavit o zvýšení mnoha daní
Číst článek
„Tohle jednoduše vláda nemůže udělat. My už nyní máme vysoce deficitní státní rozpočet a jakýkoliv podobný požadavek by znamenal ještě hlubší deficit. Nehledě na to, že to jsou ekonomické nesmysly. Stropování cen je něco, co je pro ekonoma červený hadr, a i stropy na ceny energií jsou špatně. Nicméně bylo nutné jednat rychle, protože se promarnil čas. Stropy na ceny potravin jsou ale úplně krokem vedle,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Podle něj lze problém státního rozpočtu vyřešit navíc tak, aby vláda nemusela s daněmi hýbat a ponechala je na úrovni, na které jsou nyní.
„My si pořád říkáme, to jsou mandatorní výdaje, to nejde změnit, ale jde. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, tak změňme zákony. Ta největší část práce se musí udělat na výdajové straně. Tam došlo k výraznému zatížení rozpočtu v předchozích letech a víme, že během pandemie se zhruba větší polovina výdajů svezla s covidem,“ vysvětluje Marek.
Se zvyšováním daní by souhlasil až v případě nevětší krize. „Ten prostor ke škrtání je obrovský a teprve až když dojde – a bylo by to opravdu citelné, bolestné a silně negativní pro vývoj ekonomiky –, tak se podívejme na stranu příjmovou, tedy na daně,“ říká.
Zvyšovat tak, abychom nezničili ekonomiku
V případě, že by se situace vyhrotila a na daně se přeci jen muselo sáhnout, je podle Marka důležité zvýšit ty, které jsou méně negativní pro výkon ekonomiky.
Daň z mimořádných zisků by mohla platit od ledna. Stanjura si od ní slibuje výnos 85 miliard
Číst článek
„Daň je pro ekonomiku nezbytné zlo, ale potřebujeme financovat nemocnice, školy, hasiče, policisty, proto musíme nějaké vybírat, ale když už je vybíráme, tak by to měly být ty, které poškozují ekonomiku co nejméně, a to jsou daně, které nás nedemotivují pracovat a podnikat.
Na prvním místě by tak měly být majetkové daně, DPH a spotřební daně. Až potom by na řadu mohly přijít i ty přímé,“ míní.
Samotná vláda ale na zvýšení daní nenahlíží jako na možný krok do budoucna. „Vláda v tomto není úplně čitelná a jednoznačná. Na jedné straně se před zvyšováním dlouho křižovala, na straně druhé to v předposledních měsících už začala připouštět, takže si myslím, že se ta vrátka pomalu otevírají,“ dodává Marek.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.
