Dejte nám víc času na reformy, žádá řecký premiér Samaras
Návrat k drachmě by byl pro Řecko katastrofou, řekl německému Bildu řecký premiér Samaras. Ten už v pátek přiletí do Berlína. Pokusí se přesvědčit německou kancléřku Merkelovou, aby souhlasila s prodloužením lhůty na zavedení všech reforem, které požaduje mezinárodní společenství.
Nepožadujeme další peníze, jen trochu času k nadechnutí, říká v rozhovoru pro Bild řecký premiér.
Angela Merkelová ale dosud jakékoli oslabení reformních kroků odmítala. Důrazné ne zaznělo i v pondělí z úst šéfa německé diplomacie Wersterwelleho po setkání s jeho řeckým protějškem.
O další pomoci Řecku mluvil ve Světě o druhé hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš
Po odchodu Řecka z eurozóny volají někteří němečtí ekonomové a podnikatelé. Není to ale většinový hlas. V Německu převažují obavy, že by Řecko mohlo vyvolat řetězovou reakci. Ještě větší oslabení důvěry v eurozónu a katastrofální výsledek.
A i přesto, že u části německé společnosti se vyhrotily protiřecké nálady, přes 50 procent Němců by dnes hlasovalo pro setrvání v eurozóně.
Řecko má peníze pouze na platy státních úředníků a vyplácení penzí. Navíc stát přestal investovat a neplatí soukromému sektoru. To má za následek zvyšování nezaměstnanosti. Lidé nemají náladu a peníze na nakupování, proto se zavírají obchody. Zvyšuje se drobná kriminalita. Zdravotnický systém se hroutí.
„Nemocnice mají nedostatek jak lékařů, tak i různého materiálu. Pojišťovací systém se hroutí. Na škrty doplácejí opravdu obyčejní lidé, poctiví daňoví poplatníci, penzisté, sociálně nejslabší a také střední a malé firmy. Je to vidět na každém kroku. Lidé s hrůzou očekávají další nový balík, protože zase dopadne na obyčejné lidi,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu.
O tom, kde ještě Řekové mohou šetřit, informovala v Odpoledním Radiožurnálu spolupracovnice ČRo Soňa Dorňáková-Stamu
Podle ní by se dalo šetřit jednak na miliardových daňových únicích, ale i na privatizaci velkých státních podniků nebo jejich sloučení.
„Analytici uvádějí, že kdyby stát odchytil všechny ty miliardové úniky, tak by nemusel nikomu snižovat příjmy,“ dodává Dorňáková-Stamu.
Zda Evropská unie nakonec ustoupí a poskytne Řecku víc času na realizaci reforem, záleží podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše především na postoji Německa a Francie a současně Mezinárodního měnového fondu:
„Domnívám se, že Řecko nakonec dostane určité ústupky, ale cesta k nim nebude jednoduchá. Především kancléřka Merkelová si bude hodně hlídat to, aby ústupky byly doprovázené jednoznačnými zárukami za to, že určité minimum reforem je v Řecku skutečně realizováno, protože především na domácí německé politické scéně je cítit narůstající neochota dál dělat ústupky Řecku.“
Ústupky jen marginální a ne hned
Pokud si podle Bureše Řekové ústupky vymohou, budou pouze marginální a nepřijdou okamžitě, ale až v průběhu září, kdy se uvidí, zda řeckým parlamentem prošla první vlna úsporných opatření.
Předpokládá se, že Samaras bude lobbovat za to, aby Řecko dostalo dva roky navíc ke splnění požadavku snížit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP, teď má termín do konce roku 2014. V roce 2011 mělo Řecko rozpočtový deficit ve výši 9,3 procenta HDP.
Podle Bureše je možné, aby tyto podmínky Řecko splnilo:
„Je otázka, jak skutečně dobře načasovat v tuto chvíli další úsporné kroky. Řekové žádají o další odklad o dva roky. Plán na papíře vypadá realisticky. Kdyby se jednalo o požadavek jakékoli jiné země, například Španělska nebo Portugalska, tak by s tím evropští lídři neměli problém. Řecko nemá u západoevropských politiků i veřejnosti v tuto chvíli důvěru. Už několikrát zklamalo splnění fiskálních cílů a ochota dál změkčovat přístup je teď velice malá.“
Řecko ale od unie nemusí dostat další čas. Pak záleží na tom, co jsou schopni řečtí politici prosadit. Pokud přijmou dodatečné úspory podle původního plánu, dostanou nové peníze.
Pokud unie neustoupí v žádném z bodů, rozpadne se křehká řecká vládní koalice a na scéně začne znovu chaos a neschopnost prosadit jakékoli nové reformy.
„V tu chvíli by bylo Řecko bez jakékoli další asistence a finanční pomoci ze zahraničí pomalu na cestě z eurozóny. Domnívám se, že se nikomu nevyplatí touto cestou jít, že i německá kancléřka si to uvědomuje. Nakonec věřím, že k určitému zjemnění původního plánu dojde, nicméně nečekám zásadní ústupky, protože i v Německu jsou příští rok volby a skutečně ochota německé veřejnosti dál Řecku ustupovat, je velice nízká,“ dodává Bureš.
