Je tu den daňové svobody. Lidé přestávají pracovat na stát, veškerá mzda míří na jejich konta

Na sobotu 23. června připadá v Česku den daňové svobody, vypočítala poradenská společnost Deloitte. Dnem daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Daňoví poplatníci v Česku pracují letos na stát 174 dní, o jeden den více než loni, uvádí společnost Deloitte. „Daňové břemeno narůstá více než naše výdělky,“ vysvětlil hlavní ekonom společnosti David Marek pro Český rozhlas Plus.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daně (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Liberální institut letos vypočítal, že den daňové svobody připadá už na 22. května. Proč výpočet společnosti Deloitte vychází o celý měsíc později?
Připomenu jen, že den daňové svobody není žádný odborný indikátor, je to spíš takové přiblížení laické veřejnosti o tom, jaké je daňové břemeno jako celek. Den daňové svobody se dá spočítat různými způsoby a my a Liberální institut používáme jiný způsob výpočtu a jiné parametry, a proto se výsledek logicky liší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek o letošním dnu daňové svobody ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Liberální institut uvedl, že letos Češi pracují na stát nejméně od roku 2000. Proč váš výpočet mluví naopak o nárůstu?
Protože se celkový objem vybraných daní zvyšuje a zvyšuje se rychleji, než roste ekonomika. A proto se den daňové svobody posouvá na pozdější datum: protože platíme na daních více a toto břemeno narůstá rychleji než naše výdělky.

Uvádíte, že den daňové svobody je letos o den později než loni. To znamená, že zaměstnancům vzrostly daně? Nebo na výpočet mají vliv třeba i daně právnických osob, tedy firem?
V pátek jsem zaregistroval, že se objevil ještě jeden den daňové svobody - kdosi ho spočítal s tím, že údajně zahrnul všechny daně, zatímco my nebo Liberální institut nikoli. Jen uvedu na pravou míru: my zahrnujeme úplně všechny daně, včetně sociálního pojistného. Všechno, co se mezi ekonomy a statistiky eviduje jako daň, vstupuje do našeho výpočtu. Používáme národní účty, což je nejucelenější systém národních ekonomických statistik, takže náš výpočet je naprosto komplexní. 

Když se podíváte na vývoj třeba za posledních deset let, platí čeští zaměstnanci a živnostníci na daních dlouhodobě více, nebo daně klesají?
Platíme dlouhodobě stále více a více. Ovšem není to tím, že by se zpřísňovala fiskální politika, není to tím, že by narůstaly daňové sazby. V poslední době narůstá daňová zátěž proto, že se vybírají daně, které se měly vybírat vždy, ale dříve to někteří lidé, některé firmy více šidili.

Nejmenší podnikatelé bez EET a snížení daně na čepované pivo nebo květiny, schválila vláda

Číst článek

Jenže teď už je to těžší, protože prostředků ze strany státu na to, aby bránil daňovým podvodům, přibývá. Připomeňme kontrolní hlášení nebo elektronickou evidenci tržeb. Tudíž se vybírají daně, které se měly vybírat vždy. Proto daňová zátěž narůstá. 

Jak je na tom Česko v mezinárodním srovnání, třeba se svými sousedy?
Řekněme, že Česko je průměrnou evropskou zemí. Jsou země, které mají daňovou zátěž nižší, ale také výrazně vyšší. Co se týče sousedů, menší daně platí na Slovensku nebo v Polsku, ale naopak v Maďarsku nebo třeba ve Slovinsku platí více. 

Ondřej Luštinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme