Desetinu evropské elektřiny vyrábí větrné elektrárny. V Česku je to méně než procento

Zhruba desetina veškeré vyrobené elektřiny v Evropské unii loni pocházela z větrných elektráren. Používání větru jako energetického zdroje se navíc stále rozšiřuje - loňský údaj znamená pětkrát větší objem této výroby než v roce 2005. Netýká se to ale České republiky. Podle aktuálních údajů Eurostatu je Česko až na čtvrtém místě od konce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, Wendell

Vůbec nejvíc elektřiny z větru vyrábí v Evropské unii Dánsko, kde se větrné elektrárny podílejí na výrobě 43 procenty. Následují Litva, Portugalsko a Španělsko, které mají kolem 20 procent elektřiny z větrníků. V České republice, podobně jako na Maltě, Slovensku a ve Slovinsku, je to méně než jedno procento.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba říká, že zatím je celkový instalovaný výkon větrných elektráren 284 megawattů. Ale chystají se další. „Je připraven další velký soubor 19 takzvaných residuálních projektů, a pokud splní stanovené podmínky, mají zaručené nárok na podporu. Jedná se o větrné elektrárny s výkonem 354 megawattů."

Krize větrné energetiky v Polsku. Stavba elektráren se téměř zastavila, vláda sází na uhlí

Číst článek

Na provozní podporu všech obnovitelných zdrojů jde ze státního rozpočtu ročně více než 26 miliard korun. Výstavbu nových ale už stát nedotuje, protože Česká republika splnila a překročila svůj závazek, že bude mít podíl třináct procent celkové výroby elektřiny z OZE. A to už v roce 2013. Pro větší využívání větrné energie navíc nejsou v České republice vhodné klimatické a regionální podmínky.

„Protože tam kde fouká, se obvykle nachází chráněné oblasti a pochopitelně technické podmínky na straně zdroje, který vyžaduje určitou rychlost větru a další parametry, které v období jednoho roku nejsou dosaženy v podmínkách České republiky," dodává Tomáš Jícha, jednatel energetické poradenské společnosti Euroenergy.

V chráněných oblastech je téměř nemožné získat stavební povolení. Stavět se nesmí ani tam, kde by větrníky překážely letecké dopravě. Navíc proti výstavbě často vystupují také obyvatelé okolních obcí. Protože pole větrníků změní vzhled krajiny a rotory nejsou při chodu zrovna tiché. Polostátní firma ČEZ má dva větrníkové areály s výkonem 8 megawattů. Zatím o výstavbě dalších neuvažuje, protože složité je i stavební řízení.

„Největším oříškem je zejména studie vlivu stavby na životní prostředí. Pak nám vychází, že v českých podmínkách je třeba počítat pro výstavbu větrné elektrárny s obdobím až pěti let a to je skutečně hodně," popsal Martin Schreier, mluvčí pro obnovitelné zdroje.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa ale nesouhlasí s tím, že by v České republice málo foukalo. Podle něj jsou důvody malého počtu větrníků jinde. „Byla vlastně zastavena podpora pro nové projekty větrných elektráren a to vedlo k útlumu toho sektoru."

Podle studie Komory obnovitelných zdrojů by přitom mohla být až třetina vyrobené elektřiny v České republice právě z větru. Zatím je to ale méně než jedno procento.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme