Devizové intervence podle České národní banky urychlí růst ekonomiky i cen
Vyšší ceny zboží, ale i silnější růst hospodářství. Takový je nový odhad České národní banky o celkovém vývoji ekonomiky na příští rok. Oživení podle ní přijde díky oslabování koruny. Vyšší kurz banka udržuje už přes týden.
Bankovní rada původně předpovídala, že ekonomika příští rok poroste o 1,5 procenta. V nové zprávě o inflaci ale odhaduje, že díky intervencím se HDP zvýší o 2,1 procenta. Vzrostou i spotřebitelské ceny, a to ještě v posledních třech měsících tohoto roku. Očekávají to i ekonomové.
„Ale závisí to na tom, jestli ekonomika bude růst tak, jak ČNB predikuje. Inflace totiž není závislá jen na růstu cen,“ říká analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
O opatřeních centrální banky diskutovali ekonom Jan Švejnar, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a Jaroslav Ungermann, makroekonom Českomoravské komory odborových svazů
Centrální banka uklidňuje, že se ceny potravin zvyšovat nebudou. Guvernér České národní banky Miroslav Singer tvrdí, že se zdražování potravin spíš zpomalí:
„Intervence nebudou mít dramatické dopady ani do cenového okruhu potravin. Potraviny, které letos rostly řádově o tři procenta v prvních třech kvartálech tohoto roku, v příštím roce porostou někde nad dvěma procenty. To znamená, že ten cenový růst letošního roku se i po intervencích zpomalil.“
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby nepoužil jediný argument, kterým by podepřel svoje tvrzení:
„Já tvrdím to, že tento zásah ČNB vliv mít bude. České zemědělství se dostalo vývojem let do stavu, kdy jsme velmi závislí na dovozech potravin. Ročně dovážíme masa už za 19 miliard korun. Vepřového dovážíme více než polovinu spotřeby. Tak nevím, jakým způsobem by se to nemělo zdražit.“
Guvernér ČNB Singer: Náš zásah nebude mít dramatický vliv na ceny potravin
Číst článek
Centrální banka se rozhodla oslabovat korunu minulý týden. Slibuje si od toho podporu ekonomiky.
Dnes také ČNB zveřejnila, že na jednání její bankovní rady 7. listopadu zaznělo, že nárůst inflace v důsledku intervencí může mít negativní dopad na vývoj reálných mezd a že nárůst dovozních cen povede k poklesu kupní síly domácností. Vyplývá to ze záznamu jednání rady.
Někteří účastníci jednání také uvedli, že cílová hladina pro kurz koruny v rámci intervencí nemůže být předmětem častých úprav.
Oslabení koruny by nemělo být krátkodobé
„Nevím, jestli čísla vyjdou tak, jak si ČNB přeje, ale směr je jasný. Inflace bude mít jako efekt mírné zvýšení cen, měly by mít konjukturální dopad na zaměstnanost a výrobu,“ míní Jan Švejnar, ekonom, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.
Centrální banka zahájila minulý týden devizové intervence s cílem oslabit korunu, její kurz chce držet kolem 27 korun za euro. Slibuje si od toho udržení a tvorbu nových pracovních míst i zamezení ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly podle ČNB mnohem větší v případě deflace.
„Záviset bude na tom, jestli ČNB udrží směnný kurs koruny vůči euru na 27 korunách, to znamená jestli snížení hodnoty koruny bude krátkodobé, nebo jenom krátkodobé. Kdyby bylo jen krátkodobé, tak to bude jen výkyv, který zvýší nejistotu,“ poznamenal Švejcar.
Vyšší inflace by neměla podle Jaroslava Ungermanna, makroekonoma Českomoravské komory odborových svazů komplikovat kolektivní vyjednávání.
„Odborové organizace se vždy chovaly rozumně. Vědí, že nemohou své mzdové požadavky stupňovat do nekonečna. Samozřejmě, na druhé straně lidé chtějí peníze.“
Rozhýbat ekonomiku považuje za velmi složité a poukázal přitom na nové statistické údaje o poklesu kupní schopnosti domácností. „Jestliže reálně klesl příjem našich domácností o 530 korun po započtení inflace – dokonce nominálně, tak to přeci není jednoduché,“ posteskl si Ungermann.
Guvernér ČNB Singer: Náš zásah nebude mít dramatický vliv na ceny potravin
Číst článek
