Dluhová brzda by mohla být podepsána už v lednu, odhaduje Merkelová
V rámci přípravy na mimořádný summit Evropské unie se v Berlíně sešli německá kancléřka a francouzský prezident. Po schůzce ujistili veřejnost, že příprava paktu rozpočtové disciplíny pokračuje dobře. Podle odhadu Angely Merkelové by mohl být podepsán ještě tento měsíc. Nejpozději prý ale na začátku března.
Otázkou zůstává, jestli tuto „dluhovou brzdu“ podpoří všechny státy Evropské unie - zřejmě s výjimkou Velké Británie. Má být posílen rozpočtového dohled nebo třeba zavedeny automatické sankce za porušování fiskálních limitů.
Analytik ČSOB a odborník na evropskou problematiku Jan Čermák nepovažuje připravovaná opatření za natolik rázná, aby dokázala zabránit šíření dluhové krize:
„Mohou některé důsledky krize zmírnit, ale myslím si, že v tuhle chvíli opravdu rozhodujícím, kdo tomu všemu může zabránit, je Evropská centrální banka, tím, že bude poskytovat neomezenou likviditu, a to nejenom bankám, ale i v podstatě vládám.“
O schůzce kancléřky Merkelové a prezidenta Sarkozyho mluvil v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu analytik ČSOB Jan Čermák
„Pokud do toho opravdu razantně nevstoupí ECB, tak si myslím, že to v zásadě stále není to řešení, které by tu krizi nějakým způsobem řešilo,“ dodává.
Podle Čermáka je druhořadé, jestli se k připravovaným opatřením připojí celá Evropská unie, nebo jen eurozóna. Problémem prý může být vynutitelnost pravidel, která budou sepsána a vykládána.
Angela Merkelová dnes také znovu uvedla, že Řecko má zůstat v eurozóně, ale že musí co nejrychleji přistoupit k rozsáhlým reformám a dohodnout se se soukromými věřiteli na odpisu vetší části dluhu.
Máme krizi pod kontrolou, vzkázali z Berlína Merkelová a Sarkozy
Číst článek
„Opravdu by ty rozhovory měly být co nejdříve uzavřeny, protože Řecko teď na počátku jara bude mít splatnou velkou část svého dluhu a nemá peníze na to, aby to pokrylo samo. Potřebuje si půjčit znovu na to, aby splatilo své dluhy. Myslím si, že ta dohoda je nezbytná.
Podle Čermáka je ale dohoda na druhou stranu jednostranně namířena proti privátním věřitelům: „A já velice pochybuji o tom, že privátní věřitelé budou jednohlasně souhlasit s tím, že odepíšou nějakých 50 - 60 procent z dluhu, přičemž oficiální věřitelé zůstanou zcela nedotčeni.“
„Myslím si, že tak jednoduché to nebude a uvidíme ještě velké spory kolem této záležitosti,“ odhaduje analytik ČSOB Jan Čermák.
