Dluhová krize v eurozóně se prohlubuje. Uvažuje se o summitu
Řecká dluhová nákaza se možná šíří rychleji, než se předpokládalo. Podle zdrojů agentury Reuters má svolat Evropská unie ještě tento týden mimořádný summit, který se má zadlužeností některých ekonomik v eurozóně zabývat.
Pokud by nakonec došlo ke svolání mimořádného summitu, jak o tom informuje britská agentura, konal by se pravděpodobně v pátek.
Důvodem k jeho svolání může být nejnovější vývoj na finančních trzích, které neuklidnilo prohlášení euroskupiny o odhodlání použít další opatření na posílení stability eura – tedy například skupování dluhopisů problematických zemí nebo zvýšení sumy v záchranném fondu.
„Pokud by fond kupoval dluhopisy, o desítky miliard eur by se snížil objem dluhu, který vlastní soukromí investoři,“ vysvětlil, co by takový krok vlastně znamenal Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu. „Pokud bude fond vlastnit miliardy řeckých dluhopisů, je evidentní, že dřív nebo později bude Řecku dluh odpuštěn a zaplatí to daňoví poplatníci,“ upozornil Houska.
Jiné řešení zatím podle Hosuky eurozóna nenabídla. Neschopnost vyřešit řeckou krizi tak táhne dolů i další trhy, které investoři potencionálně vyhodnocují jako nebezpečné. Řada se dostává na Španělsko a Itálii.
V posledních dnech značně vzrostly úroky z dluhopisů vydávaných těmito zeměmi. Španělsko a Itálie jsou jedny z největších ekonomik Unie a jejich špatný stav by mohl ohrozit celou společnou měnu.
Tyto dvě ekonomiky by asi eurozóna zahraňovala mnohem složitěji než Řecko, Irsko a Portugalsko.
Napoví zátěžové testy
Zároveň v pátek večer zveřejní evropský orgán pro dohled nad bankami výsledky zátěžových testu 91 evropských bank. Pokud tam bude několik bank, které testy neprojdou, budou muset jejich sídelní státy zareagovat. Proto se tedy možná svolá mimořádný summit tak narychlo.
„To zveřejnění se očekává v pátek v 6 hodin večer,“ řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Přes víkend by měli zprávy o špatném stavu některých bank zhodnotit analytici a v pondělí se čeká reakce jednotlivých států.
Mohou například pomoci bankám navýšit kapitál, nebo zahájit kroky, aby se stáhly z trhu. V každém případě budou muset reagovat rychle, protože se eurozóna dostává pod čím dál větší tlak finančních trhů.
Přitom v porovnání s jinými ekonomikami na tom není podle Zídka ta unijní zas až tak špatně: „Evropa jako celek je v celkové zadluženosti někde kolem 40 procent. A když to porovnáte, tak USA jsou na dvojnásobku a Japonci na trojnásobku.“
Pokud by dluhová krize dále eskalovala, je eurozóna odhodlaná zvýšit sumu v dočasném záchranném systému. Pomoci by mohlo i další skupování dluhopisů problematických zemí Evropskou centrální bankou.
