Dluhová nákaza se prý v Evropě šíří jako požár

Evropská dluhová krize dosáhla nejhoršího bodu v historii. Úroky z irských a portugalských dluhopisů se dostaly na nové rekordy. To znamená, že obě země musí platit velmi vysoké částky, aby jim byli investoři ochotni půjčit. Růst úroků přitom na jaře Řecko donutil požádat o mezinárodní pomoc.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro | Foto: Marián Vojtek

Irové už museli kvůli problémům svých bank o záchranu požádat. Teď panuje stále silnější přesvědčení, že další na řadě jsou Portugalci. Jejich deficit sice není tak vysoký, ale portugalská ekonomika má jen malé naděje na růst. Spekuluje se, že na Portugalsko eurozóna tlačí, aby požádalo o mezinárodní pomoc. Země to ale popírá a jedná o novém, úsporném rozpočtu.

Evropa se bojí, že z Portugalska by se nákaza mohla přesunout do Španělska. Podle deníku Financial Times už nejsou v bezpečí dokonce ani Francie a Nizozemí. Server eurointelligence píše, že dluhová nákaza se Evropou šíří jako požár.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nebezpečí dluhové nákazy v Evropě jsme v Ozvěnách dne hovořili s investičním bankéřem Ondřejem Jonášem.

„Hlavní nebezpečí je, že investoři začnou stávkovat, nebudou ochotni půjčovat státům peníze,“ upozornil na možný důsledek dluhové pasti řady zemí Evropy Marcus Walker, zpravodaj listu Wall Street Journal v Berlíně.

Slovenský ministr financí Miloš prohlásil, že Evropa udělala chybu, když zachránila Řecko. Kvůli tomu teď nemá na výběr a musí pomáhat i dalším oslabeným zemím. Podle Walkera by ale nepomoc Řecku byla sebevraždou Unie.

„Kdyby Evropa nezachránila Řecko, krizi by to jen urychlilo. Došlo by k úniku kapitálu z celé Evropy. Takový bankrot Řecka by znamenal podobný vývoj jako v USA po pádu Lehmann Brothers,“ řekl Walker Radiožurnálu.

Jak v Ozvěnách dne řekl investiční bankéř Ondřej Jonáš, který pracoval také v Americké federální bance, co se týče Portugalska, jsme svědky paradoxní situace, kdy věřitel, který má pohledávku vůči Portugalsku nutí předluženého dlužníka, aby se ještě více zadlužil.

„A jestliže má být dluh řešen větším dluhem, tak logicky nutně za lepších podmínek. To znamená za nižší úrokové sazby a delšího termínu splatnosti,“ dodal.

„Jádro problému je v tom, že nezodpovědnost bank a bankéřů, za kterou vzaly záruku vlády, teď přichází na ještě vyšší úroveň, kdy EU a MMF nabízejí pomoc – půjčku. A to je de facto konec, je to zeď, na kterou tento dominový efekt narazí,“ uvedl.

Mezery v Maastrichtské dohodě

Podle něj celá situace v eurozóně poukazuje na mezery v Maastrichtské dohodě. „Na zcela bílá místa, která nebyla řešená. Kde otázka nedodržování disciplíny ve fiskální politice byla ponechána bez následků. A skepse lidí vůči euru při jeho založení před deseti lety pramenila právě z tohoto zdroje a nyní dochází k lámání chleba,“ řekl.

Pokud si přestane vědět rady se svými dluhy také Španělsko a také jemu bude muset Evropská unie pomoci, půjde podle Jonáše o větší zátěž pro eurozónu než dosud.

„Řecko, Irsko, Portugalsko jsou relativně malé problémy, ale Španělsko je už více než 10 procent HDP Evropské unie. Řešení pro Španělsko tedy bude představovat podstatně větší zátěž a je otázka, zda bude politická vůle tuto zátěž nést,“ dodal investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Katarína Brezovská, Ondřej Houska, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme