Dluhy Čechů dál rostou. Ke konci loňského roku mělo úvěr přes tři miliony lidí

Češi si od bank a dalších finančních domů půjčují stále víc peněz. V současnosti dluží celkem jeden bilion a osm set miliard korun. Vyplývá to z aktuálních statistik Bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nejčastěji si lidé půjčují na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. A přestože celková částka roste, dlužníků naopak ubývá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bez peněz - prázdná peněženka - dluh | Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, -Mandie-

Václav Kolek si během pár let nastřádal hned několik půjček. Teď dluží více než milion korun. Ze začátku neměl se splácením problém, vše zaplatil ze svého měsíčního platu. Jenže pak onemocněl a na splátky dluhů už neměl peníze.

„Bral jsem si půjčky furt. Když jsem potřeboval, tak jsem si vzal půjčku. A ono to naskakovalo a najednou tam bylo tolika peněz. Říkal jsem si, že to všechno splatím. Jenže dneska už jsem mrzák, odešly mi klouby na nohách, nepracuji, jsem doma a ležím,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi dluží celkem jeden bilion a osm set miliard korun. A přestože celková částka roste, dlužníků naopak ubývá. Natáčela o tom Zuzana Švejdová

Nemoc postihla i pana Jiřího z Děčína. Nejdříve si půjčil na vánoční dárky, dluhem pak řešil třeba i nákup jídla nebo dovolené.

„Já jsem odjakživa dělal, a když jsem dělal, tak jsem peníze měl. Byla nemoc, dostal jsem invalidní důchod a plat mi skočil hodně dolů. Tím pádem jsem se dostal do takové dluhové pasti. A kdybych nebyl s manželkou, tak už jsem byl na ulici.“

Příběhy Jiřího i Václava nejsou v Česku nijak výjimečné. Nezisková organizace Člověk v tísni řeší stovky podobných případů ročně, říká Daniel Hůle:

„Opravdu narostl počet lidí, kteří dlouhodobě svůj spotřebitelský standard financovali nějakými úvěry. A díky tomu, že jim zaměstnavatel musel snížit mzdu řádově o desítky procent, nebo je dokonce propustit, tak se najednou ocitli v situaci, kdy nebyli schopni dostát svým závazkům. To je typická situace, která tu byla před několika lety a pořád to přetrvává.“

Obecně si Češi nejvíc půjčují na bydlení nebo na nákup auta a elektroniky.

Zatímco počet lidí s úvěrem se loni snížil, roste naopak vypůjčená částka, dodává Jiří Rajl z Nebankovního registru klientských informací:

„Lidé si více brali vyšší částky u dlouhodobých úvěrů, hlavně teda na bydlení. Došlo ke zvýšení o 51 tisíc korun u jedné smlouvy. A průměrná částka byla 1,1 milionu korun. U těch krátkodobých úvěrů došlo ke zvýšení o 4800 korun.“

Větší odpovědnost

Přesto lidé podle finančních poradců splácejí svoje půjčky s větší odpovědností. Pomohl i přístup bank, které si pečlivěji prověřují finanční situaci žadatelů o úvěr. Ani to ale neznamená, že z trhu zcela zmizí neféroví hráči, říká Daniel Hůle:

„V současné době ten trh je takřka neregulovaný. Stát nemá vůbec žádnou představu, kolik subjektů zde půjčuje peníze. Ví se, že je tady 50 tisíc subjektů. My máme zkušenost, že na českém trhu působí maximálně sedm nebo osm férových nebankovních poskytovatelů úvěrů, kteří půjčují hotovost. Samozřejmě to neodpovědné chování některých věřitelů vede k velké bídě velkého množství lidí a k nárůstu exekucí.“

Právě to chce vládní koalice změnit novelou zákona o úvěru pro spotřebitele. Kontrolu nad nebankovními úvěry má nově převzít Česká národní banka, která dosud dohlíží jen nad bankami. Centrální banka bude rozhodovat i o licencích pro poskytovatele půjček. Nepoctivé firmy by tak měly z trhu zmizet. Nový zákon zavádí například i strop na sankce, které můžou firmy účtovat lidem při nesplácení.

Ke konci roku 2015 měly v ČR úvěr přes tři miliony lidí | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme