Nejsme advokáti chudých, senátní novela může pomoct statisícům zadlužených, říká analytik Člověka v tísni
Letošní rok by mohl přinést naději statisícům chronicky zadlužených lidí. Senát totiž před Vánoci otevřel cestu k jejich snazšímu oddlužení. O zákonu rozhodne za dva týdny sněmovna. Podle Senátu by přitom dlužník nemusel za pět let splatit ze svého dluhu nic, a pokud by se snažil, závazků by se zbavil. Tuto verzi podporuje i analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle, který se exekucím dlouhodobě věnuje.
„Exekucí určitě pořád přibývá, kontinuálně se zvyšuje počet běžících exekucí,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Novela insolvenčního zákona upravená Senátem by pak podle něj mohla pomoci až půl milionu lidí, kteří nyní nemají reálnou šanci se ze svých dluhů dostat.
Rozhovor s expertem na exekuce Danielem Hůlem z Člověka v tísni o novele zákona, která by měla pomoci snížit počet dlužníků
A právě tuto verzi, oproti té sněmovní, Hůle podporuje. „Záleží, jestli nám jde o to pomoci desetitisícům, o což usilují někteří poslanci sněmovny, anebo statisícům, kteří to nezbytně potřebují,“ podotýká.
Senátní verze podle něj například posiluje práva věřitelů a specifikuje povinnosti dlužníků.
Naopak v té z dolní komory vidí Hůle nedostatky. „Ve sněmovní verzi je, že insolvenční řízení je zrušeno, pokud dlužník poruší podstatné povinnosti. Ten pojem ‚podstatné povinnosti‘ ale není nijak definován,“ vyjmenovává. „Jsme přesvědčeni, že sněmovní verze je v rozporu s ústavním pořádkem.“
Vadí mu také, že pokud by podle sněmovní verze dlužník během pěti let nezaplatil alespoň 30 procent dlužné částky, aby došlo k oddlužení, měl by na konci soud přezkoumávat, zda dotyčný splácel dost.
Sněmovna vs. Senát
- Předloha ve sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Musí mít také dostatečné příjmy, aby každý měsíc kromě odměny insolvenčnímu správci zaplatil stejnou částku i věřitelům. Celkem půjde o 2 178 korun měsíčně.
- Senátoři z novely rovněž doporučili vypustit soudní přezkum. Zároveň chtějí vypustit hranici 30 procent. Navrhují, aby platilo, že když člověk pět let plní povinnosti a během této doby není insolvenční řízení zrušeno, bude na konci oddlužený.
„Jak má soud na konci posoudit, jestli dlužník vynaložil veškeré úsilí, když ve zprávách od insolvenčního správce bude, že všechno plní tak, jak plnit má?“ ptá se Hůle a upozorňuje, že soudy by mohly po pěti letech případy posuzovat pouze formálně.
Důležité je pak podle něj zvýšit motivaci insolvenčních správců, aby důsledně dbali, jestli dlužníci plní to, co plnit mají.
„Myslíme, že dlužník má být po dobu celého insolvenčního řízení vystaven relativně přísnému a motivovanému dohledu insolvenčního správce. A věřitel má mít možnosti a jasně vyspecifikované okolnosti, ve kterých se může obrátit na soud, pokud se domnívá, že to dlužník porušuje,“ podotýká.
A dodává, že podle senátního návrhu má být dohled intenzivně vykonáván během celých pěti let, kdy má dlužník plnit své závazky, a ne až na konci.
‚Pokud zaplatí, co může...‘
Hůle také odmítá hranici 30 procent splacené částky pro oddlužení. Je podle něj důležité, aby měl člověk možnost oddlužit se i v případě, že nesplatí ani část ze svého dluhu.
„Máme běžně lidi, kteří mají milionové pohledávky (míněno dluhy, pozn. red.). Když stanovíme 10, 20 nebo 30 procent, tak reálně nemají šanci se z oddlužení nikdy dostat,“ upozorňuje. „Má být po nějakou dobu vyvinuto maximální úsilí, aby dlužník zaplatil, co zaplatit může. A po té době má být oddlužen bez ohledu na to, kolik zaplatil,“ myslí si.
Zároveň to podle něj povede k větší odpovědnosti věřitelů. „To, proč tady máme takřka pět milionů exekucí na obyvatele, zdaleka nejvíc v Evropské unii, je z důsledků primárně nezodpovědného nabízení služeb ze strany věřitelů. Nabízení půjček někomu, kdo je v exekuci,“ poznamenává. „To je neodpovědné chování, ale ono ve své době to i tak bylo ohromně výnosné.“
Podle něj je také důležité, aby byl člověk, který prošel oddlužením, třeba deset let v evidenci. „Aby se věřitel, který poskytuje například půjčku, mohl podívat, jestli jeho klient prošel oddlužením. A pokud ano, tak aby zvážil, jestli by k tomu nepřistupoval jako k rizikovějšímu případu,“ vysvětluje.
„Zase je to ukázka toho, že v žádném případě nejsme advokáti chudých, kteří kopou za dlužníky, ale usilujeme o spravedlivý systém,“ odmítá kritiku Hůle.
Zároveň si ve Dvaceti minutách Radiožurnálu pochvaluje loňskou změnu na poli exekucí. „Došlo ke sjednocení všech formulářů, které využívají exekutoři při komunikaci s dlužníky, zaměstnavateli, plátci mzdy a podobně,“ popisuje.
Co přinese příští rok justici? Snazší oddlužení, více peněz vězňům a lidem v exekuci a nový trestný čin
Číst článek
„Zní to jako banalita, ale byla v tom jedna z pastí, kdy jsme z některých exekučních příkazů nebyli ani my schopni vydedukovat, kolik má dlužník zaplatit,“ doplňuje s tím, že nyní to dlužník jasně vidí.
Novelu v Poslanecké sněmovně podpořilo koncem října 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo. Poslanci za ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se hlasování zdrželi. Senát ji pak do sněmovny vrátil s pozměňovacími návrhy krátce před Vánoci.
Pokud se ale nezmění poměr sil oproti minulému hlasování ve sněmovně, měla by bez problémů projít poslanecká verze oproti té senátní.
„Nějaká šance je a naděje umírá poslední,“ uzavírá Hůle. O zákonu má sněmovna znovu rozhodnout zhruba za dva týdny, konkrétně 21. ledna.
