Dluhy Řecku odpustí skoro 96 procent soukromých věřitelů
Řecko překonalo hrozbu chaotického státního bankrotu. S odpuštěním velké části jeho dluhů totiž souhlasí dostatečný počet soukromých investorů, konkrétně 85,8 procenta. Oznámilo to řecké ministerstvo financí. Věřitelé tak přijdou skoro o tři čtvrtiny z toho, co zemi v minulosti půjčili.
Odpis tří čtvrtin řeckých dluhů se bude celkem týkat skoro 96 procent soukromých investorů. Ti vymění řecké dluhopisy, které drží, za nové cenné papíry s nižší nominální hodnotou, delší dobou splatnosti a nižšími úroky. K tomuto kroku se nakonec přidalo 85,8 procenta věřitelů. Asi 10 procent jich pak chce řecká vláda k odpuštění dluhů přinutit zvláštním zákonem.
Velká část řeckých státních dluhů je totiž vydaná podle řeckého práva a tam Řecko může takto zasáhnout. Jen menší část je vydána podle mezinárodního práva, které takový zásah neumožňuje.
Investorům hrozilo, že pokud by s opuštěním dluhů nesouhlasili, přišli by o všechno. Měli tak před sebou celkem logickou volbu, to znamená souhlasit s odpuštěním zhruba tří čtvrtin dluhů s tím, že zbývající čtvrtinu teď mají - ne úplně stoprocentně - garantovánu.
O dohodě Řecka s věřiteli informoval z evropského finančního centra ve Frankfurtu nad Mohanem zvláštní zpravodaj ČRo Ondřej Houska
Nové dluhopisy ale budou vydány právě podle mezinárodního práva, tudíž řecká vláda investory v budoucnu nemůže zvláštním zákonem přinutit k tomu, aby i o tyto peníze přišli.
Tato dohoda byla nutná pro to, aby se Řecko vyhnulo chaotickému státnímu bankrotu, který by nastal 20. března, kdy má země splatit část starých půjček a tyto peníze z vlastních zdrojů nemá.
Dohoda je zároveň podmínkou pro to, aby Řecko definitivně dostalo druhý balík záchranných půjček ve výši 130 miliard eur od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Dnes by o něm měli rozhodnout nejvyšší představitelé zemí Evropské unie. Podle spolupracovnice ČRo v Řecku Soni Dorňákové-Stamu by první splátku ve výši 89 miliard eur země měla dostat v polovině března.
Ve Světě o osmé o tématu mluvila spolupracovnice ČRo v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu
„Z toho 30 miliard mají dostat ti majitelé dluhopisů, kteří si je vyměnili. Dalších přibližně 30 miliard mají dostat řecké banky a zbytek by měl potom dostat stát na splacení různých směnek. Důležité pro řecký trh je to, že přibližně 8 miliard stát dá na řecký trh a splatí všechny svoje dluhy.“
„Stát v této chvíli dluží až 8 miliard různým soukromníkům, dodavatelským firmám, například ve zdravotnictví, a považuje se to za velice důležité; řecký trh na těch několik miliard zoufale čeká, protože zvláště ten soukromý trh a malé a střední firmy jsou před zhroucením,“ uvedla z Atén Dorňáková-Stamu.
Řecko po roce 2020 na vlastních nohách?
EU a MMF tvrdí, že Řecko se bude moci po roce 2020 už postavit na vlastní nohy a nebude potřebovat další pomoc. V roce 2020 se totiž řecký dluh má snížit na 120,5 procenta hrubého domácího produktu, zatímco teď přesahuje 160 procent.
Řeckou dohodu s věřiteli komentoval ve Světě o osmé Zdeněk Kudrna z Institutu pro výzkum evropské integrace ve Vídni
Podle skeptiků ale Řecko ani s takto sníženým dluhovým břemenem nebude schopné samostatně existovat a bude zapotřebí dalších záchranných půjček a dalšího seškrtání dluhu.
EK uvítala masivní účast věřitelů na odpuštění dluhů Řecka
Nicméně trh už včera věřil, že se najde dostatek věřitelů, kteří se do programu výměny řeckých dluhopisů zapojí. Indexy evropských burz vesměs rostly. Podle Zdeňka Kudrny z vídeňského Institutu pro výzkum evropské integrace ale tento vývoj zřejmě nepotrvá dlouho.
„Já myslím, že jsme viděli v minulosti, že každá takováto lepší zpráva z Řecka, a obecně z europeriferie vyústí v krátké vzepětí na trzích a během několika dní se pochybnosti vrátí zpátky. Trochu to záleží na tom, jaké přijdou další zprávy, ale obávám se, že to nebude mít příliš dlouhého trvání. Že tato krize ještě pokračuje dále a ta nejistota trvá,“ domnívá se Kudrna.
S hlavním ekonomem Poštovní spořitelny Janem Burešem jsme o řecké dohodě s věřiteli mluvili v Ozvěnách dne
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše nejnovější vývoj znamená určitou úlevu pro řeckou ekonomiku, ale ne dostatečnou.
„Druhý záchranný balík je podmíněn celou řadou nových úsporných opatření, které pravděpodobně řeckou ekonomiku udrží v roce 2012, a já se domnívám, že i v roce 2013, v recesi, a bude to mít velice negativní dopad na výběr daňových příjmů."
„A proto si myslím, že ty předpoklady, které jsou v tom druhém plánu pro Řecko, jsou už v tuto chvíli do velké míry nereálné. A myslím si, že ten plán, bohužel, bude velice brzo zralý na nové přepsání,“ konstatoval Bureš v Ozvěnách dne.
