Do pondělí musí podnikatelé odevzdat přehled příjmů a výdajů pro sociální a zdravotní pojištění

Živnostníci a lidé, kteří si přivydělávají ke stálému zaměstnání, musí už v pondělí odevzdat přehled příjmů a výdajů správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Týká se to těch, kteří podávali daňové přiznání do 1. dubna 2016. Pozor by si měli dát nejen na správné datum.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohovor, ilustrační foto | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Přehled o příjmech a výdajích slouží k tomu, aby lidé, kterých se tato povinnost týká, spočítali, kolik mají odvádět na sociálním a zdravotním pojištění.

Vyčíslí své příjmy a výdaje z podnikání. Rozdíl mezi těmito položkami je daňový základ, který je vstupním údajem pro zdravotní pojištění i sociální zabezpečení.

I když mají jiné sazby, obě platby se počítají z poloviny tohoto daňového základu. Důležité je také to, zda člověk podnikal po celý rok, nebo jen nějaký čas. A také, zda to byl hlavní zdroj jeho živobytí, nebo vedlejší příjem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podnikatelé musí už v pondělí odevzdat přehledy příjmů a výdajů kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Více Jitka Hanžlová

„Pokud mám podnikání jako hlavní zdroj příjmů, musím platit zálohy alespoň v minimální výši. Pokud tuto činnost vykonávám jako vedlejší, to znamená například v souběhu se zaměstnáním, povinnost platit zálohy se na mě buď nevztahuje vůbec, anebo platím zálohy v minimální výši,“ vysvětlil manažer společnosti PricewaterhouseCoopers Tomáš Hunal.

Je to vlastně vyúčtování záloh, které podnikatelé platili v roce 2015. Ale zároveň se od toho odvíjí výše záloh, které budou platit za letošní rok.

Jejich minimální výše je pro toho, kdo má podnikání jako hlavní zdroj příjmů, 1823 korun na zdravotní pojištění pro letošní rok. Na sociální zabezpečení je to 1972 korun.

Existuje ale i horní hranice. Ti, kdo si přivydělávají ke stálému zaměstnání, často v přehledu zapomenou uvést právě hlavní příjem.

„V případě, že mám souběh podnikání a zaměstnání, nesmím zapomenout do přehledu uvést i příjem ze zaměstnání. Tento příjem ze zaměstnání sečtu se ziskem z podnikání, a pokud tato částka převýší maximální vyměřovací základ, z převisu již žádné pojistné neplatím,“ upozorňuje Hunal.

Strop na sociální pojištění pro rok 2015 je 1 277 328 korun ročně. Letos je to 1 296 288 korun ročního zisku. Z hlediska těchto odvodů může být výhodná takzvaná vedlejší činnost.

„Jednak se na vás nevztahují minimální vyměřovací základy, takže se nemusíte snažit vydělat alespoň tolik, abyste odvedli pojistné z toho, co si vyděláte, a ne z nějaké nadlimitní fikce. Druhá věc je ta, že v oblasti sociálního zabezpečení nemusíte dokonce vůbec platit pojistné ze samostatné výdělečné činnosti, pokud váš rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřesáhne určitý limit,“ vysvětluje Gabriela Ivanco z auditorské společnosti Mazars.

Limit se pravidelně mění. Pro rok 2015 je 63 865 korun. Pokud rozdíl mezi příjmy z tohoto podnikání a vynaloženými výdaji tento limit nepřesáhne, nemusíte z příjmů z podnikání sociální zabezpečení platit.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme