Kanada 5:2 Česko

Do práce bychom neměli chodit před desátou, tvrdí vědci. Vyvolává to stres a únavu

Nutit chodit zaměstnance příliš časně do práce, představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale i pro jejich náladu a duševní zdraví, tvrdí vědci. Podle nich by bylo prospěšnější, aby se lidé déle vyspali a vstávali v klidu. Platí to i pro děti, píše italský deník La Republica.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Únava (ilustrační foto) | Foto: CC BY-SA 2.0, Daniel Lombraña González

Vědci z celého světa se dlouho zabývají souvislostmi mezi spánkem, zdravím a produktivitou práce. Jedním z těchto vědců je i Paul Kelley z Oxfordské univerzity. Podle něj je současný pracovní rozvrh většiny lidí špatný, protože není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let.

„Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Také srdce a játra se tomuto rytmu špatně přizpůsobují. To platí i pro nemocnice a věznice. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení,“ vysvětluje Kelley.

Kelley: Posun začátku vyučování zlepší výkony dětí o deset procent

Běžná pracovní doba bývá od devíti do 17 hodin. To je však podle vědců špatně. Mnoho výzkumů ukázalo, že během puberty dochází k fyziologické změně cirkadiálního rytmu, kdy mladí lidé začínají chodit spát v průměru o dvě hodiny později, než když byli dětmi. A proto musejí déle ráno spát.

Testy ukázaly, že děti se ve věku deseti let se před půl devátou ráno málo soustředí. Šestnáctiletí však dosahují nejlepších výsledků po desáté hodině dopolední a vysokoškoláci až po jedenácté hodině. Kelley na toto téma vedl ve Velké Británii rozsáhlý výzkum ve školách a je přesvědčen, že kdyby se posunul začátek výuky na pozdější dobu, zlepšil by se výkon žáků o 10 procent. Jeho závěry potvrzuje také American Academy of Pediatrics, která vyzvala školy k posunu začátku vyučování, hlavně u dospívajících.

Mezi další rizika, která ohrožují lidi s nedostatkem spánku, patří přibývání na váze, pokles imunity, ztráta paměti a pozornosti. „Proto by bylo třeba provést velkou revoluci a při organizaci profesionálních aktivit respektovat biologické hodiny osob,“ dodává Kelley.

Další klinické studie spojily nedostatek spánku s poruchami nebo nemocemi, mezi něž patří obezita, kardiovaskulární choroby a nedostatek kognitivních schopností. Výzkum univerzity v Surrey v Británii odhalil, že nedostatek spánku ovlivňuje 711 genů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme