Do práce bychom neměli chodit před desátou, tvrdí vědci. Vyvolává to stres a únavu
Nutit chodit zaměstnance příliš časně do práce, představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale i pro jejich náladu a duševní zdraví, tvrdí vědci. Podle nich by bylo prospěšnější, aby se lidé déle vyspali a vstávali v klidu. Platí to i pro děti, píše italský deník La Republica.
Vědci z celého světa se dlouho zabývají souvislostmi mezi spánkem, zdravím a produktivitou práce. Jedním z těchto vědců je i Paul Kelley z Oxfordské univerzity. Podle něj je současný pracovní rozvrh většiny lidí špatný, protože není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let.
„Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Také srdce a játra se tomuto rytmu špatně přizpůsobují. To platí i pro nemocnice a věznice. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení,“ vysvětluje Kelley.
Kelley: Posun začátku vyučování zlepší výkony dětí o deset procent
Běžná pracovní doba bývá od devíti do 17 hodin. To je však podle vědců špatně. Mnoho výzkumů ukázalo, že během puberty dochází k fyziologické změně cirkadiálního rytmu, kdy mladí lidé začínají chodit spát v průměru o dvě hodiny později, než když byli dětmi. A proto musejí déle ráno spát.
Testy ukázaly, že děti se ve věku deseti let se před půl devátou ráno málo soustředí. Šestnáctiletí však dosahují nejlepších výsledků po desáté hodině dopolední a vysokoškoláci až po jedenácté hodině. Kelley na toto téma vedl ve Velké Británii rozsáhlý výzkum ve školách a je přesvědčen, že kdyby se posunul začátek výuky na pozdější dobu, zlepšil by se výkon žáků o 10 procent. Jeho závěry potvrzuje také American Academy of Pediatrics, která vyzvala školy k posunu začátku vyučování, hlavně u dospívajících.
Mezi další rizika, která ohrožují lidi s nedostatkem spánku, patří přibývání na váze, pokles imunity, ztráta paměti a pozornosti. „Proto by bylo třeba provést velkou revoluci a při organizaci profesionálních aktivit respektovat biologické hodiny osob,“ dodává Kelley.
Další klinické studie spojily nedostatek spánku s poruchami nebo nemocemi, mezi něž patří obezita, kardiovaskulární choroby a nedostatek kognitivních schopností. Výzkum univerzity v Surrey v Británii odhalil, že nedostatek spánku ovlivňuje 711 genů.