Dohoda s lékaři rozpočet nezatíží, hrozí ale tlak od dalších zaměstnanců
Zvyšování platů lékařům v příštích letech by státní rozpočet nemělo výrazněji zatížit. Letos půjdou peníze z účtu zdravotních pojišťoven a v příštích dvou letech by to mohlo být podobné. Je tu ale riziko, že lékaře by mohli s žádostí o vyšší platy následovat další státní zaměstnanci.
„Z makroekonomického hlediska je finanční objem dohody s lékaři marginální. Dvě miliardy reprezentují asi jedno procento celkových zdravotnických výdajů, navíc se tyto prostředky našly uvnitř resortu, takže tato operace nemá vliv na navýšení rozpočtového deficitu,“ vysvětlil Jan Mertl z katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní.
Jan Mertl z katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní na Rádiu Česko
Bilance zdravotních pojišťoven a státního rozpočtu je úzce svázána. Určitý prostot pokrýt další navyšování platů z existujících zdrojů pojišťoven, pokud bude pozitivní ekonomický vývoj, tady ale podle Mertla je i v dalších letech.
„Obecně ale bude pokračovat tlak na další navýšení výdajů na zdravotnictví. Pokud to bude z veřejných zdrojů, bude to znamenat zvýšení standartů pro každého občana, pokud to bude ze soukromých zdrojů, tak jen pro ty, kteří budou ochotni a schopni si nadstandart zaplatit.“
Tlak od dalších státních zaměstnanců
Už před uzavřením dohody se objevovaly signály, že by lékaře mohli následovat další státní zaměstnanci, kteří také chtějí zvýšit platy. A úspěch lékařů je jistě povzbudí. Pokud by se to týkalo větších skupin zaměstnanců, mohl by to být pro státní rozpočet do budoucna problém.
„Nemocniční lékaři jsou pouze úzká profesní skupina. Obecně by se platy měly odvíjet od produktivity práce a od významu jednotlivých profesí. Dá se čekat, že tlak na navýšení platů bude, protože reformy mnoha lidem snížily příjmy,“ myslí si Mertl.
Pokud by stát navýšil platy nejen lékařům, ale i další profesím, existuje určité nebezpečí roztočení inflační spirály, která by platy mohla zase znehodnotit.
„Pokud by to bylo plošné, tedy ve většině profesí a na celém pracovním trhu, tak by to vyvíjelo tlak na nárůst cenové hladiny. Na druhé straně je tady nezávislá politika Centrální banky. Je to tedy spíš teoretická konstrukce, je ale potřeba na toto riziko myslet,“ upozornil Jan Mertl.
