Domácnostem zaměstnanců poprvé klesl příjem, bojí se utrácet

Poprvé od převratu v roce 1989 tuzemským domácnostem zaměstnanců reálně ubylo peněz. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí dosáhly rodiny v loňském roce na 97 procent částky, kterou měly k dispozici o rok před tím.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koruny (ilustr. obr.) | Foto: Miroslav Zimmer

Přitom se i přes finanční krizi příjem domácností zvyšoval až do roku 2010, kdy se zastavil. Státu se pak nedaří vybírat daně tak, jak předpokládal. Například na dani z přidané hodnoty získal o desetinu procenta víc, počítal ovšem s meziročním nárůstem 15,5 procenta.

Podle náměstka ministra financí Ladislava Minčiče si teď lidé dobře rozmýšlejí, za co utrácejí.

„Lidé mají v současné době poměrně malou důvěru v další ekonomický vývoj a to je strašně důležitý faktor. Hodnoty jsou v podstatě na desetiletém minimu, to znamená, že i když lidé peníze mají, tak je v daleko menší míře utrácejí,“ soudí Minčič.

Přehrát

00:00 / 00:00

Náměstek ministra financí Ladislav Minčič a analytička Lidových novin Lenka Zlámalová ve večerních Ozvěnách dne

Že by bylo chybou, zvyšovat v takové situaci DPH, si ale náměstek ministra financí nepřipouští. Aktuální vývoj ve výběru DPH je podle něj poznamenán některými neopakovatelnými technickými faktory.

„Způsobily, že bylo loni v měsíci květnu jednorázově vybráno o 11 až 12 miliard víc a to se nebude opakovat. Bylo to v důsledku jistých změn, ke kterým došlo od dubna loňského roku. V prvních čtyřech měsících tohoto roku jsme vybírali výrazně víc než loni, ale květnový výkyv to v meziročním srovnání stlačil dolů,“ vysvětlil Ladislava Minčič.

Podle Jaroslava Šulce z Českomoravské konfederace odborových svazů vláda celkově dusí ekonomický růst:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Stalo se dnes byli Jaroslav Šulc z Českomoravské konfederace odborových svazů a ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners

„To není jen o tom, že by odmítala přidat školákům a s výjimkou zdravotníků vlastně všem státním zaměstnancům ubírá příjmy. Vláda tam snad nemá jediného ekonoma, který by jí řekl, že je omyl si myslet, že hlavním faktorem vývoje našeho hrubého domácího produktu je zahraniční obchod. Ona v tomhle omylu žije už několik let a bohužel si nedá říct.“

Podle ekonoma Pavla Kohouta ze společnosti Partners byly státní rozpočty, které byly nastaveny do roku 2010 včetně, dosti rozpustilé, pokud šlo o výdaje:

„Byly to rozpočty, které byly stavěné na dobré počasí, a když se potom situace trochu zhoršila, tak najednou se ukazuje, že je nutno šetřit více, než se původně myslelo. Ten problém není v tom, že by nějakým drastickým způsobem vysychaly peníze, protože když se podíváme, tak to jsou jednotlivá procenta, procento dvě nebo tak.“

Ve srovnání s úspornými opatřeními krizí skutečně postižených zemí je to podle Kohouta celkem zanedbatelné: „To, co je dnes zapotřebí udělat, je dát si pozor, abychom někdy v budoucnosti nemuseli šetřit ještě mnohem hůře.“

Igor Maňour, Veronika Sedláčková, Jan Richter, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme