Pokuta 30 milionů kvůli dotacím. Česko mělo prověřit všechny přeměny vinic, úředníci navštívili jen 5 %

Téměř 30 milionů korun muselo Česko zaplatit na pokutě Bruselu, protože špatně kontrolovalo rozdělené dotace. Konkrétně dělali úředníci chyby v kontrolách pozemků u tzv. přímých plateb a peněz, které šly na přeměny českých vinic. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu v listopadu loňského roku podalo kasační stížnost, jak zjistil server iROZHLAS.cz.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Takzvanou korekci, jak se pokutě v případě evropských dotací říká, ale Česko už zaplatilo. Ilustrační foto | Foto: Filip Jandourek

„To, o čem mluvíte, spadá do starého programového období. Ty audity kontrolovaly věci, které se týkaly roků 2007 až 2013 tedy předtím, než já jsem přišel na ministerstvo. My jsme tehdy rozhodovali o nálezu auditu a o tom, že s tím nesouhlasíme. Rozhodli jsme se proto jít do soudního sporu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten resort vedl v době, kdy se o pokutě jednalo.

Střet zájmů v Bruselu: o kolik se hraje peněz? Jen loni bral Agrofert na zemědělských dotacích 903 milionů

Číst článek

Ačkoliv se jedná o nedostatky, na které kontroloři z Bruselu přišli v jednom případě v listopadu 2012 a ve druhém v září 2014, uzavřený celý případ ještě není. Kasační stížnost podal Česko v listopadu loňského roku, jak redakci iROZHLAS.cz potvrdila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.

Jasno by mohlo být nejpozději na začátku příštího roku. „Rozhodnutí lze očekávat koncem roku 2019 či začátkem roku 2020,“ upřesnila mluvčí ministerstva zahraničí Hana Klučarová.

Takzvanou korekci, jak se pokutě v případě evropských dotací říká, ale Česko už zaplatilo. V případě problémů u peněz pro obnovu vinic se jednalo o zhruba 600 tisíc euro, u přímých plateb asi o 100 tisíc méně. Celkem tak v přepočtu na koruny přišla Česká republika o 30 milionů korun.

Jen pět procent

Čeští vinaři v daném období mohli peníze čerpat, pokud chtěli třeba zvýšit počet keřů, obměnit odrůdy nebo vinice přesunout do svahu. Úředníci ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který má rozdělování financí na starosti, měli podle Bruselu zkontrolovat všechny projekty, na které podpora šla.

Česko dostane z Bruselu zpět 65 milionů. Evropští úředníci špatně spočítali pokutu za evidenci zvířat

Číst článek

„Auditoři nám vytýkali nedostatečné kontroly na místě,“ popsala mluvčí fondu Nováková. Úředníci podle informací z rozsudku evropského tribunálu, proti kterému se nyní Češi odvolávají, zkontrolovali pouhých pět procent všech projektů.

„Podpora se vyplácí až poté, co je ověřeno, že jednotlivá akce nebo všechny akce, jichž se týká žádost o podporu,…byly provedeny a na místě zkontrolovány,“ stojí v rozsudku s odkazem na nařízení Evropské komise. Ministerstvo zahraničí se v kasační stížnosti ale brání tím, že se čeští úředníci řídili podle jiné evropské směrnice.

Druhým problém, který státní fond podle komise měl, bylo retroaktivní vyplácení peněz. Česko totiž v řadě případů poskytlo peníze na projekty, které už byly dokončené. Ministerstvo ve stížnosti píše, že se to stalo jen v osmi případech, podle rozsudku to ale nedoložilo žádnými důkazy.

Kontroly na místě

Špatnou kontrolu vyčítali auditoři i u tzv. přímých plateb. „Shledali nedostatky v aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků, nedostatky v analýze rizik, která je základem pro kontroly na místě týkající se zemědělských pozemků, nedostatky ovlivňující minimální míru kontrol zemědělských pozemků,“ vysvětlila Nováková.

Evropská komise tak opět českým úředníkům vytýká, že mimo jiné nedostatečně kontrolovali zemědělské pozemky přímo na místě. „Zjištění nesrovnalostí si žádá – bez ohledu na jejich rozsah – buď rozšíření kontrolního vzorku, nebo extrapolaci výsledků z daného vzorku na všechny pozemky,“ stojí v rozsudku.

Češi ale v tomto případě rozporují jen poslední dva body – tedy analýzu rizik a minimální míru kontrol na místě. U prvního pochybení ve stížností nepopírají.

Se špačky Češi uspěli

Podle Jurečky závěry evropských auditorů nemusí být vždy správné. „V některých případech ten nález Komise byl až příliš tvrdý. Tehdy to rozhodnutí bylo, že si myslíme, že v plném rozsahu nejsou ty chyby a zjištění taková, jak byla v auditu popsána,“ dodal.

Česko nekontrolovalo, zda evropské dotace pobírají opravdu zemědělci. Hrozí mu pokuta 7,5 miliardy

Číst článek

Česká republika totiž v září loňského roku uspěla se stížností proti korekci komise, která se rovněž týkala českých vinic. V roce 2015 muselo Česko zaplatit na pokutě asi 55 milionů korun, protože se auditorům nelíbilo, že dotace šly na ochranná opatření proti špačkům. Nakonec dal českým právníkům Soudní dvůr EU za pravdu a peníze dostalo Česko zpět.

S žalobou proti pokutě téměř 800 milionů kvůli špatnému kontrolování přesunů a registrací zvířat ale Česko naopak neuspělo a zaplatit ji muselo v celé výši.

Navíc Česku hrozí vracení zhruba 7,5 miliardy korun, protože úředníci neměli kontrolovat, zda jdou evropské peníze opravdu zemědělcům. Na pochybení upozornily v polovině roku 2018 Hospodářské noviny.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme