Na dotace zelených zdrojů má jít příští rok přes 35 miliard korun. Stanjura trvá na škrtech

Ačkoliv ministr financí Zbyněk Stanjura pro příští rok požadoval obří miliardové škrty v podpoře obnovitelných zdrojů, zatím stále není jasné, jak a kde by se měly udělat. Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž v minulých dnech poslal do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky, která každoročně podporu zelených zdrojů včetně kombinované výroby elektřiny a tepla upravuje. Celkovou výši dotace ERÚ pro rok 2024 odhadl na 35,2 miliardy korun.

Praha (Aktualizováno: 15:06 18. 8. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární panely (ilustrační foto)

Stát na dotacích zelené energie zaplatí 35,2 miliardy korun (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | Licence Pixabay,©

Z vyhlášky vyplývá, že pro příští rok se některé části podpor ještě navýší, některé náklady se ale sníží. Podle ministerstva průmyslu a obchodu přitom stát letos zaplatí na dotacích obnovitelných zdrojů zhruba 37 miliard korun. 

Stanjura se s obcemi na rozpočtovém určení daní zatím nedohodl. Jednání ale budou pokračovat

Číst článek

Oproti loňsku by tedy stát ušetřil pouze necelé dvě miliardy. Ministr financí Stanjura přitom v rámci připravovaných úspor v rozpočtu na příští rok požadoval, aby se na těchto dotacích ušetřilo příští rok zhruba 14 miliard korun. A podle Stanjury to dál platí. „Pracujeme na tom, jak ten objem podpor snížit,” uvedl Stanjura pro Český rozhlas.

To, že přes navýšení některých parametrů podpor se celkově odhadnutá suma na dotace zelené energie snižuje o dvě miliardy, je přitom dané pouze tím, že tržní cena elektřiny je vyšší než dříve a některé zdroje využívající hlavně tzv. zelené bonusy, tak již podporu nebudou potřebovat nebo bude nižší než dřív.

Drtivá většina peněz směřuje do dříve postavených solárních elektráren, které mají garantovanou určitou výnosnost investice na 15 až 20 let.

‚Zelené bonusy‘

Aby jí dosáhly, stát se zavázal platit dlouhodobě buď vysokou výkupní cenu elektřiny nebo proplácet dodavatelům právě zelené bonusy vyrovnávající ceny a náklady dle vývoje na trhu. 

Ministerstvo financí v připomínkách k návrhu vyhlášky navyšování jakýchkoliv parametrů podpor rozporuje. Podle něj elektrárny „dle veřejně dostupných údajů v současnosti dosahují mimořádně vysokých zisků i bez navýšených technicko-ekonomických parametrů.“

A připomnělo i konsolidační balíček a snahu vlády zastavit vysoké schodky státního rozpočtu.

Německo plánuje nové podmínky pro vytápění domů. Klíčová bude zelená energie, vláda počítá s dotacemi

Číst článek

„S ohledem na současnou situaci rozpočtového hospodaření není možné navyšovat rozpočet kapitol nad rámec výdajových limitů a v následujících letech je nutné zajistit konsolidaci státního rozpočtu,“ uvedl resort v připomínkách. 

Pokud by ERÚ chtěl podle ministerstva financí tedy jakékoliv platby na obnovitelné zdroje navyšovat, má na to najít peníze jeho rezortní ministerstvo průmyslu a obchodu. Odmítavý postoj k vyhlášce potvrdil i samotný Stanjura. Podle něj ERÚ postupuje „velmi formalisticky”, protože je jasné, že hlavně staré fotovoltaiky jsou “vysoce ziskové”. 

ERÚ nicméně upozornilo, že návrh vyhlášky se řídí právě zmíněnými „technicko-ekonomickými parametry“ a ty nemůže svévolně změnit kvůli neblahému stavu státního rozpočtu.

‚Dorovnávání tržní ceny‘

„Zjednodušeně se dá říct, že podpora funguje na principu dorovnávání tržní ceny, kterou výrobci energie z obnovitelných zdrojů inkasují při jejím prodeji. Jestliže cena silové elektřiny na trhu klesá, což se v posledních měsících děje, roste podpora OZE (obnovitelné zdroje energie). A obráceně, pokud jsou ceny na trhu vysoké, podpora klesá, což se projevilo na výši podpor vyplácených v letošním roce. To je zásadní vliv,“ upozornil mluvčí ERÚ Michal Kebort.

V menší míře se pak na výši podpor podílí i pravidelné zvyšování výkupních cen (indexace) o 2 procenta ročně, navýšení palivových nákladů například v případě biomasy nebo vznik nových výroben zelené energie.

Schodek rozpočtu opět klesl, na konci července byl 214 miliard. ‚Dodržíme plánovaný deficit,‘ říká Stanjura

Číst článek

V minulých letech byly skutečně celkové dotace OZE ještě vyšší. Podle statistik Operátora trhu s elektřinou (OTE) dosáhly například v roce 2020 výše 45,4 miliardy korun, v roce 2021 pak 43,2 miliardy korun.

V roce 2022 se i vlivem prudkého růstu tržních cen elektřiny od poloviny roku podpora snížila na celkem 39,1 miliardy a letos se čeká uvedených 37 miliard korun. 

Až do září loňského roku se o celkové náklady na dotace OZE dělil zhruba půl na půl stát se spotřebiteli. Firmy i domácnosti totiž platily v cenách elektřiny takzvaný poplatek za OZE a na podpory tím přispívaly.

Od října jsou ale na základě rozhodnutí vlády všichni od poplatku osvobozeni a veškeré náklady platí stát. Důvodem je loňská energetická krize, kdy ceny elektřiny vystřelily do rekordních výšek.

Ceny energií můžou opět prudce narůst. Přispívá tomu i oligopolizace trhu, varuje ekonomka Švihlíková

Číst článek

Například pro domácnosti tak zrušení poplatku znamená úsporu 600 korun včetně DPH za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Při roční průměrné spotřebě domácnosti kolem 3 MWh tak jde o 1800 korun. 

Výrazně by stát mohl své náklady na podporu tedy snížit tím, že se opět vrátí k modelu, kdy budou poplatky za OZE platit i spotřebitelé. To také už při schválení konsolidačního balíčku připustilo ministerstvo průmyslu a obchodu, když dostalo za úkol škrtnout v příštích dvou letech na dotacích celkem 20 miliard korun.

Jenže pak svá slova vzalo zpět, že to vlastně ještě není jasné. A úsporu dotací jen prostým přenesením poplatků na OZE zpět na spotřebitele odmítl dříve i Zbyněk Stanjura.

‚Minimálně o čtrnáct miliard‘

„Klíčovým úkolem je ten objem, který se vyplácí, snížit minimálně o čtrnáct miliard. A pak je debata, až to snížíme, jak se ten zbytek rozdělí mezi stát a spotřebitele. Jestli bude pokračovat pomoc jako těchto 15 měsíců, že všechno platí stát, anebo se to nějakým poměrem bude dělit, jako to bylo do září roku 2022,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál Stanjura letos v květnu. 

Rozhodnutí, kolik a zda vůbec něco budou opět platit spotřebitelé ve svých cenách, ale stále nepadlo.  Podle mluvčího ministerstva průmyslu Marka Vošahlíka jsou nyní v legislativním procesu tři materiály.

PRŮZKUM: Téměř tři čtvrtiny Čechů se bojí dopadů schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci

Číst článek

„Jejich cílem je využít výnosy z emisních povolenek na kompenzaci vysokých cen energií. To, jestli je resort využije právě na proplacení POZE (podpor obnovitelných zdrojů) za zákazníky i pro další rok nebo na jiná opatření na pomoc s vysokými cenami, je nyní předmětem diskuze,“ uvedl. 

Jedním z materiálů je podle Vošahlíka žádost o dotaci na proplácení POZE ve výši 15,87 miliardy korun pro příští rok. „Jde o odhad dotace, podle kterého by se ta částka hrazená ze státního rozpočtu vrátila na stav před válkou,“ upřesnil Vošahlík.

Pokud by v roce 2024 tedy náklady měly být celkem 35,2 miliardy korun a stát by dotoval jen necelých 16 miliard korun, o které dle Vošahlíka ministerstvo žádá, na spotřebitele by zbylo přes 19 miliard korun.

Poplatek by se tak vrátil lidem na účty za elektřinu zhruba v původní výši. Další varianta je, že by tyto peníze stát sebral solárníkům a dalším majitelům zelených zdrojů. Což opakovaně navrhoval Stanjura. Stát by se tím ale vystavil právním sporům, protože se k podpoře v minulosti zavázal. 

Zadlužení Česka je v porovnání se zbytkem Unie dobré. Varovné je jeho tempo, říká ekonom Stroukal

Číst článek

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je ale možné, že se najde ještě jiné řešení. Úřad totiž podle mluvčího navrhl v rámci konsolidačního balíčku úpravu zákona o POZE.

„Ta umožní flexibilněji stanovovat poplatek za POZE podle různých kategorií zákazníků a zároveň umožní upravovat dotaci ze státního rozpočtu i v průběhu roku podle aktuální situace. Tím získáme flexibilitu z hlediska toho, které skupiny budou tyto poplatky platit nebo v jaké výši,“ popsal Vošahlík.

Ministerstvo navíc podle něj také navrhlo úpravu zákona o obchodování s emisními povolenkami. „Díky této úpravě bude možné využít výnosy z emisních povolenek třeba na kompenzaci poplatků za POZE. Nedošlo by tak přenosu této platby na koncové zákazníky,“ dodal Vošahlík.

Pokud se nepodaří peníze na dotace najít jinde než u spotřebitelů, ERÚ trvá na tom, že celá suma se zaplatit musí.

„Za ERÚ můžeme hovořit jen o naší připomínce, která zněla v tom smyslu, že má-li být zachováno osvobození zákazníků od platby příspěvku na OZE, je potřeba poskytnout dotaci v plné výši,“ uzavřel mluvčí Kebort.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme