Dotace zastropovaných energií mohou být až 200 miliard, píše ministerstvo. Čeká ale nižší sumu
Dotace cen elektřiny a plynu by příští rok neměly překročit 200 miliard korun. V návrhu nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku energií za zastropované ceny to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál poslalo do připomínkového řízení, vláda by o něm měla rozhodnout na svém prvním jednání po Novém roce.
Vláda doposud odhadovala náklady na „řešení energetické krize“, což jsou právě kompenzace zastropovaných cen pro dodavatele, na 170 miliard korun.
Sumu 200 miliard korun ale uvádí ministerstvo jako maximální za předpokladu, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 eur za megawatthodinu a v případě plynu 120 eur.
„Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady nejen předkládaného nařízení vlády na státní rozpočet. Pro představu pohyb ceny elektřiny a plynu o 10 EUR/MWh vyvolává změnu cca 1,25 miliardy Kč v čerpání prostředků ze státního rozpočtu,“ uvádí v návrhu ministerstvo.
Rodiny utratí měsíčně za pečivo o stovky víc, říká analytik. Další zdražování omezí cenový strop
Číst článek
Stát spoléhá také na to, že hlavně u dodávek pro velké průmyslové firmy nebude čerpání státních peněz tak velké, jak se doposud předpokládalo, protože mají celkovou částku dotace cen energií limitovanou na základě dohody na úrovni EU.
„Z toho důvodu by skutečné náklady na úhradu všech kompenzací měly být nižší než uvedených 200 miliard korun,“ ujišťuje úřad vedený Jozefem Síkelou (STAN). Obecně ale podotýká, že skutečné náklady státu na kompenzace cen nyní nelze určit.
Případné vyšší náklady v elektroenergetice by nicméně měly znamenat, že výrobci budou mít vyšší příjmy za prodanou elektřinu a tím se také zvýší jejich odvody do státního rozpočtu. Z toho by pak stát vyšší výdaje případně platil.
Výrobci mají zastropované příjmy už od letošního prosince, a to podle předchozí vládní novely. Odvody jsou různé podle druhu elektráren, například u jaderných je stanovený strop příjmů na 70 eur za vyrobenou megawatthodinu. Vše nad tuto cenu musí výrobce poslat státu, který peníze pak použije právě na dotace zastropovaných cen pro koncové spotřebitele.
Oprávněná cena
Návrh nařízení vlády stanovuje podrobný výpočet a postup, jak dodavatelé energií budou moci v roce 2023 žádat o kompenzace a v jaké výši na ně budou mít nárok. Záležet bude například na typu smluv se zákazníky.
Část domácností nesleduje spotřebu a čeká až na vyúčtování. Nevědí, že musí šetřit, ukazuje průzkum
Číst článek
Obecně ale ministerstvo stanovuje jako oprávněnou cenu tu, za jakou dodavatelé pořídili elektřinu či plyn do 8. září 2022. Tehdy totiž ministerstvo průmyslu a obchodu poprvé zveřejnilo záměr vlády zastropovat konečné ceny.
„Do 7. září 2022 (včetně) tudíž nebyl trh s elektřinou a plynem nikterak deformován veřejnými zásahy státu a probíhala na něm volná soutěž,“ vysvětluje v návrhu mechanismu kompenzací úřad.
Domácnosti, veřejné instituce i firmy mají pro příští rok stropy cen stanovené vládou na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Vzhledem k tomu, že vláda bude mechanismus kompenzací schvalovat teprve v lednu, dodavatelé si podle materiálu budou moci požádat na leden a únor o mimořádnou zálohu.
„Jejím prostřednictvím by dodavatelé energií překlenuli počátek roku obzvlášť náročný z hlediska jejich cash-flow,“ vysvětlilo ministerstvo. Od března by již měla být výplata kompenzací podle skutečných výpočtů rozdílu zastropovaných a tržních cen.
Asociace nemá problém
Možnost mimořádné zálohy byla při jednáních o návrhu nařízení pro energetické firmy klíčová, potvrdil pro server iROZHLAS.cz šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Země Evropské unie se shodly na nouzovém omezení cen plynu, pokud překročí 180 eur za MWh
Číst článek
Některé firmy by podle něj skutečně měly problémy s dostatkem peněz, pokud by musely čekat až do března. Rozdíl mezi skutečnou cenou dodávky a vládním stropem placeným zákazníky je totiž například u elektřiny kolem čtyř až pěti korun za kilowatthodinu.
„Celkově s návrhem kompenzací nemáme problém, je to výsledek dlouhých jednání a kompromisů,“ uvedl Gavor. V pořádku podle něj také je stanovení data 7. září jako rozhodujícího pro oprávněnou cenu dodávky energií. „Poté už mohly být ceny ovlivněny záměrem vlády je zastropovat na určité výši,“ připustil Gavor.
Pro dodavatele je nyní podle něj důležité, aby hlavně vláda na nejbližším jednání návrh už schválila a opatření začalo skutečně platit.
