Druhý pilíř penzijní reformy dělá 'víry' ve veřejných rozpočtech, tvrdí sociolog
Pokud má reforma penzí začít alespoň formálně platit, musí poslanci přehlasovat veto prezidenta Václava Klause, který odmítl zákon, bez něhož není možné reformu technicky spustit. Zároveň se ale ukazuje, že jen relativně málo lidí chce převést peníze do takzvaného druhého pilíře spoření.
Podle průzkumu, který podnikla poradenská firma AWD společně s agenturou STEM/MARK, chce do druhého pilíře, tedy spoření části odvodů u soukromých fondů, vstoupit jen asi desetina lidí z těch, kteří by mohli.
Podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka nenahrávají důvěryhodnosti důchodové reformy politické přestřelky, které diskuzi o změnách penzijního systému provázejí.
Hosty večerních Ozvěn dne Radiožurnálu byli bývalý ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek a profesor sociologie University Karlovy a odborník ČSSD pro sociální politiku Martin Potůček
„Jsme v situaci, kdy sice platné zákony upravují nový spořící pilíř, ale prováděcí zákon, technické povedení, ještě schválen není, a za takové situace není divu, že výsledek průzkumu je takový, jaký je,“ myslí si Drábek.
Sociolog Martin Potůček je toho názoru, že lidé mají v případě reformy penzí více zdravého rozumu než ti, kteří ji připravovali. Pokud si vláda nedokázala získat širší souhlas veřejnosti, neměla podle něj do reformy v této podobě vůbec jít.
„Základní chyba podle mého názoru je, že takhle závažná reforma, jako je důchodová, nebyla připravována na širším politickém a odborném půdorysu. Vždyť proti druhému pilíři jsou nejenom opoziční strany, odbory, velká část odborníků, teď už i předseda Asociace penzijních fondů, které by měly být nositeli druhého pilíře, a to jsem nezmínil ani odmítavé stanovisko pana prezidenta,“ tvrdí neúspěšný kandidát ČSSD do Senátu.
Důchodová reforma
Zavádí takzvaný druhý pilíř důchodového připojištění. Má doplnit stávající první státní pilíř a třetí pilíř komerčního penzijního připojištění. Z prvního státního pilíře si lidé budou moci do soukromých pojišťoven převádět 3 procenta ze sociálního pojištění. Pod podmínkou, že si sami zaplatí další 2 procentní body. Vstup do druhého pilíře je dobrovolný. Lidé do 35 let mají čas se rozhodnout do doby dosažení tohoto věku, lidé nad 35 let budou mít možnost jen do poloviny příštího roku. Pokud druhý pilíř využijí, nemohou z něj již vystoupit.
To ale Drábek odmítá. Tvrdí, že o penzijní reformě se diskutuje delší dobu i na odborné úrovni. Výsledný způsob provedení reformy je podle něj navíc do velké míry ovlivněn i tím, jaký postoj k tomu zaujala právě sociální demokracie.
„Původně byl navrhován povinný spořící pilíř. Nakonec i z toho důvodu, že sociální demokracie se jasně vyjádřila, že pro ni je povinný způsob spoření nepřijatelný, je přijato to řešení dobrovolného spoření, a to je zase kritizováno z druhé strany některými ekonomy,“ dodává exministr s tím, že kompromis je zkrátka nutný.
Vláda argumentuje také tím, že není rozumné spoléhat jen na státní penzi a je lepší rizika rozložit. Podle Potůčka se to ale v Maďarsku nebo na Slovensku ukazuje jako nestabilní řešení, které navíc významně zasahuje do veřejných rozpočtů.
Diví se tak, že to Drábka neznepokojuje, poněvadž jde o desítky miliard, které chce vláda získat na daních, což není ještě jisté. Jestli tak druhý pilíř začne fungovat, problémy veřejných rozpočtů se podle sociologa ještě prohloubí.
