Maláčová připravuje reformu penzí. ‚Znamenala by navýšení daní o více než 300 miliard,‘ říká Schillerová
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. „Znamená to navýšení daní o více než 300 miliard. To by znamenalo velice razantní navýšení daní,“ řekla Alena Schillerová (za ANO).
O nastavení parametrů nového penzijního systému a výši penzí komise nehlasovala.
„V příštích měsících přijdu s konkrétním legislativním návrhem důchodové reformy, jak je stanoveno v programovém prohlášení vlády,“ uvedla ministryně. Podle ní by měl být návrh do léta, aby se stihl projednat do sněmovních voleb. Ty se mají konat na podzim příštího roku, řadu měsíců před nimi ale začne předvolební kampaň. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po pátečním jednání komise pro spravedlivé důchody.
Novinky roku 2020: dražší cigarety, vyšší rodičovská, nový hejtman i analýza družicových snímků
Číst článek
Zavedení solidárního důchodu by vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard korun ročně. Novinářům to v pátek řekla ministryně financí Alena Schillerová, která takové zvýšení daní odmítá. Podle ní je nutné napřed najít shodu na financování důchodové reformy, teprve potom začít diskutovat o jejích parametrech.
Podle šéfky resortu práce v komisi, v níž zasedají zástupci sněmovních a senátních stranických klubů i experti, panuje shoda na „architektuře“ nového systému. Nynější veřejný důchodový systém by se měl rozdělit na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní solidární důchod z daní, z prvního pak zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě či práci i po dosažení důchodového věku.
Tři varianty na stole
Jak vysoká by základní a zásluhová penze mohly být, se komise v pátek neshodla. Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou na stole tři varianty - spravedlivá, technická a úsporná. Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by tak všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10.500 korun, ve třetí 7740 korun. Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud, tvrdí ministryně a šéfka komise. Modely se liší také oceněním péče o dítě či práce i po dosažení důchodového věku.
Podle podkladů pro tiskovou konferenci by se v prvních dvou variantách výdaje proti dnešku zvedly. Zástupci opozice to kritizují. Podle nich by mělo být jasné, kde se na reformu vezmou peníze a měly by se řešit příjmy. Někteří kritici se obávají také dalšího snižování zásluhovosti penzí.
Nejhorší výsledek za poslední čtyři roky. Rozpočet byl loni ve ztrátě 28,5 miliardy korun
Číst článek
„Máme nejvyšší čas na politické rozhodnutí a zapojení ministerstva financí. Nyní musíme debatu o architektuře důchodového systému spojit s debatou o daňové reformě,“ uvedla Maláčová. Řekla, že Česko financuje důchody z 80 procent z pojistného a z 20 procent z daní, v zemích EU je to v průměru „půl na půl“.
Reformu penzí slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení. Ministryně financí Schillerová už před měsícem uvedla, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. O penzích by měly v úterý jednat koaliční strany.
Finanční udržitelnost reformy
Podle ní chybějící částka zhruba odpovídá ročnímu inkasu daně z přidané hodnoty. „Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,“ upozornila ministryně financí.
Schillerová očekává, že se další debata o důchodové reformě povede v úterý na jednání koaliční rady. Zdůraznila, že za prioritní úkol považuje vyřešení finanční udržitelnosti reformy. „Nejdřív musíte mít jasně dané zdroje, kde na tu důchodovou reformu vezmete. Pak se můžeme bavit o dalších parametrech,“ řekla.
Ministryně financí se rovněž vyjádřila skepticky k možnosti, že by se podařilo důchodovou reformu prosadit do konce funkčního období Sněmovny, které vyprší na podzim 2021. „Legislativní proces v této zemi trvá 11 až 12 měsíců, když nejsou žádné problémy. To znamená, když se neočekává nějaká velká parlamentní debata. A tady se očekává velká parlamentní debata a měla by tu být nějaká dohoda s opozičními stranami,“ řekla. Podle ní to ale neznamená, že by se v koalici nemělo o reformě důchodů mluvit.
