Důsledky řecké dluhové krize začíná pociťovat i Česko

Schválení finanční pomoci Řecku, které stojí na pokraji státního bankrotu, je stále nejisté. V Aténách dnes představitelé Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky dojednávají podmínky, za kterých bude Řecku záchranný balík poskytnut. Pokud plán selže, následky se dotknou i naší ekonomiky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (vzor tisícikoruny). | Foto: Tomáš Adamec

Česko pocítilo tento týden první dopady řeckých problémů. Finanční trhy otřásly v obavách, že se dluhová krize rozšíří na další země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dopady řecké krize na Česko shrnul v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Tomáš Medek

Klesly ceny akcí, oslabila koruna a vzrostl výnos našich státních dluhopisů. Stát si tak musí půjčovat na trzích o něco dráž.

Ministerstvo financí proto prozatím odložilo další emisi dluhopisů. Pokud by Řecko skutečně vyhlásilo řízený bankrot, trhy by zprvu reagovaly velmi negativně.

“Samozřejmě panická reakce by byla zpočátku negativní, ale pak bych čekala uklidnění a uvědomění si trhů, že Česká republika, ale i Polsko jsou na tom daleko lépe než jihoevropské státy,“ říká ekonomka Raiffaisenbank Helena Horská.

Koruna v ohrožení

Především koruna by dál výrazně oslabila k oběma hlavním světovým měnám, dodává analytik společnosti Next finance Vladimír Pikora:

“Situace v Řecku by mohla korunu celkem výrazně ovlivnit. My jsme viděli, že ve středu koruna celkem razantně oslabila ve chvíli, kdy se ukázalo, že situace v Řecku začíná být komplikovanější, než se původně ukazovalo. Pokud se ukázalo, že Řecko jako dlužník selže, tak určitě by koruna i všechny středoevropské měny oslabila.“

Slabší koruna znamená třeba dražší benzín, ale také lepší podmínky pro exportéry.

Oživení ekonomiky může přibrzdit

Dluhová krize v eurozóně s ohniskem v Řecku by mohla ovlivnit i pokračující ekonomické oživení. Některé státy platící eurem totiž v budoucnu mohou čelit vyšším nákladům na financování vládního dluhu, protože investoři je budou považovat za víc rizikové.

“Případné zvýšení výnosů ze státních dluhopisů v eurozóně a zvýšení nákladů na financování soukromých investic mohou utlumit očekávané oživení. Znamenalo by to také riziko pro oživení české ekonomiky, protože česká ekonomika je opravdu závislá na vývoji v eurozóně,“ podotkla ekonomka Helena Horská.

Euro v Česku se vzdaluje

Podle některých ekonomů je už teď jasné, že řecká krize oddálí přijetí eura v Česku. Hrozí, že Evropská unie zpřísní podmínky pro vstup nových zemí do eurozóny.

“Je možné, že důsledkem krize bude obezřetnější pohled na nově vstupující země do eurozóny, ale je to samozřejmě nefér, protože krizi, která vznikla, nezpůsobilo například Slovensko, Slovinsko, Kypr. Způsobily to země, o kterých je dlouho známo, že mají problémy s fiskální politikou. Mezi takové země patří například Itálie a Španělsko,“ dodává bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

Možná restrukturalizace řeckého dluhu, při které by držitelé dluhopisů o část své investice přišli, by se našich finančních institucí příliš nedotkla. České banky drží v řeckých dluhopisech jen asi 21 miliard korun. Daleko větší dopad by pocítily např. slovenské penzijní fondy, které do řeckých obligací investovali nemalé částky.

Martin Hromádka, Tomáš Medek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme