Důvěra investorů v německou ekonomiku propadne na minimum

Důvěra investorů v Německou ekonomiku v září propadne na osmnáctiměsíční minimum. Myslí si to alespoň experti, které oslovila agentura Bloomberg. Podle nich index ekonomického sentimentu ZEW srazí zejména plánované škrty v rozpočtu a oslabení globální poptávky. I přesto ale Německo zažije ve druhém pololetí nadprůměrný růst. A z toho budou profitovat i středoevropské státy. I to řekl Romanu Chlupatému ve frankfurtské centrále Commerzbank ekonom Simon Junker.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Commerzbank

Commerzbank | Foto: Commerzbank

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí prudce posílila. V tuto chvíli se ale objevují známky zpomalení. Jak výrazné bude?

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Romana Chlupatého s ekonomem německé Commerzbank Simonem Junkerem

Ano, přesně tak. Byli jsme svědky jistého vrcholu. A dovolte mi tento vrchol krátce okomentovat. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání posílila o devět procent, což je nejlepší výsledek od sjednocení Německa. Nicméně, naše ekonomika nebude schopna takto vysoké tempo růstu udržet. A to proto, že výsledek za druhé čtvrtletí byl výrazně ovlivněn explozivním růstem stavební výroby, stavební firmy během prvních tří měsíců roku odložily kvůli tuhé zimě mnohé projekty a to pak ve druhém čtvrtletí doháněly. Dalším důvodem je to, že Německo profitovalo z oživení globálního obchodu a globální poptávky a to zejména z Asie a z Číny.

A my očekáváme, že se celosvětová poptávka nyní sníží na pomalejší, udržitelé tempo. Což pochopitelně ovlivní bilanci zahraničního obchodu Německa a v důsledku toho ekonomika poroste pomalejším tempem.

Co konkrétně to znamená? Co je možné ve druhém pololetí, respektive za celý rok, čekat?

Za celý rok čekáme, že německá ekonomika posílí o 3,3 procenta, což stále znamená trojnásobek průměrného hospodářského růstu. Co se pak týče čtvrtletních výsledků, tak čekáme zhruba 0,5 procent v nynějším čtvrtletí a 0,6 ve čtvrtém čtvrtletí. A to jsou hodnoty, které jsou stále výrazně nadprůměrné, průměr převyšují zhruba dvojnásobně. Takže ano, jsme svědky zpomalení. Ale to je možné brát jako normalizaci a ne propad.

Bude i přes jisté zpomalení hrát poptávka po německých výrobcích v zahraniční rozhodující roli? Nebo napříště bude hrát významnější roli domácí poptávka, domácí spotřeba?

Oživení německé ekonomiky nabírá dech. Hlavním pilířem, o který se nedávný růst opíral, byl přitom zahraniční obchod, zejména pak vývoz do Číny. Ale tento tahoun, jak už jsem řekl, oslabí. I proto je třeba zaměřit se na druhý pilíř růstu, kterým jsou investice do výbavy a strojů. A já si myslím, že díky nízkým úrokovým sazbám a narůstajícím snahám využívat volné kapacity, tedy faktorům, které bylo možné sledovat v posledních několika čtvrtletích, tyto investice i v dalších čtvrtletích zůstanou na vysokých úrovních.

A co německé domácnosti? Čekáte, že začnou více utrácet a tím že podpoří hospodářské ozdravení, nebo i nadále budou šetřit, a tím celý proces do jisté míry brzdit?

Soukromá spotřeba v Německu byla relativně slabá. A to proto, že růst mezd byl během posledních několika let poměrně pomalý. Tento rok se nicméně mzdy nadprůměrně zvýší. A navíc se dá vývoj na trhu práce označit za velmi příznivý. To by mělo přispět k růstu soukromé spotřeby v tomto roce. My proto očekáváme, že se soukromá spotřeba do jisté míry zvýší, ale že ani v tomto, ani v příštím roce nebude patřit mezi hlavní tahouny růstu.

Kvůli nízké spotřebě domácností a orientaci na export je Německo pod palbou kritiků. Podle nich byste měli začít více dovážet a tím napomoci oživení celé Evropy. Co vy na to?

Tak je pravdou, že soukromá spotřeba v Německu nebyla nijak výrazná a podle našich odhadů i nadále bude spíše průměrná. Toto bráno v potaz, je třeba si uvědomit, že je mnohem jednodušší říci, že by se věci měly změnit, než nějaké ekonomicky rozumné změny skutečně implementovat.

Berte to tak, že je v zájmu německých firem expandovat na trhy, kde zájem o jejich výrobky roste. Což platí zejména o rychle rostoucích zemích Asie v čele s Čínou. Pokračující hospodářské ozdravení přitom jasně ukazuje, že tato expanze na nové trhy byla dobrou strategií. A my se tak teď podílíme na rychlém růstu těchto regionů.

Tyto regiony rostou, Německo, jak říkáte, bude růst díky nim. Dá se očekávat, že společně s tím porostou i země ze střední Evropy, které jsou s Německem na těsno svázané?

Máte pravdu. Ekonomiky zemí střední Evropy a Německa jsou provázané. Zejména proto, že mnoho produktů, které německé firmy potřebují ke své výrobě, nakupují právě ve střední Evropě. Což je ostatně vidět i na deficitu, který v obchodu s těmito zeměmi Německo má. A to znamená, že silná globální poptávka po německých výrobcích nepřímo podporuje průmysl ve střední Evropě, z čehož vyplývá, že pokud ozdravení německého hospodářství bude pokračovat, bude i poptávka po výrobcích například z České republiky růst.

Které země z regionu střední Evropy budou z oživení Německa profitovat nejvíce? Respektive, které porostou nejrychleji a kde to oživení nebude tak výrazné?

V poslední době Česká republika výrazně profitovala z růstu německé poptávky po polotovarech. Naopak třeba Maďarsko nadále trpí kvůli míře svého zahraničního dluhu a je tak více či méně závislé na externích faktorech, jako je například kurz švýcarského franku a nebo eura. Pokud tyto měny vůči forintu posílí, Maďarsko dostane ránu. To je skutečně problém. Česká republika žádný takový problém nemá.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme