Dvě třetiny rozpočtu tvoří nepřímé daně. Loni na nich stát vybral přes 269 miliard korun
S nepřímými daněmi se setkáváte každý den. Nepřímé daně můžeme rozdělit na daně selektivní a univerzální. Daň selektivní je tedy daň spotřební, daň univerzální je potom daň z přidané hodnoty (DPH). Do nepřímých daní také řadíme daně ekologické. Od daní přímých se ty nepřímé liší tím, že zdaňují spotřebu daňového poplatníka, a ne jeho příjmy.
Daň z přidané hodnoty je spravována institucemi správy daní. Z nepřímých daní je to ale jediná položka, kterou mají v rukou právě tyto úřady. Jak velkou částkou DPH pro státní rozpočet je, Rádiu Česko popsala Jana Kaslová z generálního finančního ředitelství:
„Z nepřímých daní spravuje daňová správa pouze daň z přidané hodnoty. V roce 2010 bylo na DPH inkasováno zhruba 269,5 miliardy korun, a tato částka tvoří majoritní příjem do státního rozpočtu. Je to zhruba o 16 miliard více než v roce 2009, kdy bylo inkasováno 253 miliard.“
Spotřební daň a ekologické daně od roku 2004 spravuje celní správa. I ona si vede statistiky o tom, kolik peněz z vybraných daní putuje do státní kasy. Jak vypadaly částky kolem spotřební daně, popisuje tisková mluvčí Generálního ředitelství cel a Celního ředitelství v Praze Martina Kaňková:
„Příjem státního rozpočtu spotřební daně za rok 2010 činil 138,3 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2009 došlo ke zvýšení inkasa o 7,3 miliard korun.“
Samostatně vyčíslit lze také energetické daně. Částku, o kterou tyto výběry obohatily státní rozpočet, sděluje Martina Kaňková z celního ředitelství:
„Skutečným výnosem energetických daní, který činil za rok 2010, je 3,25 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2009 došlo k nárůstu o 60 miliónů korun.“
Bez nepřímých daní by se tedy stát a jeho finanční stabilita neobešla. Přesto se však mluví pouze o DPH. Spotřební daň se ocitne v popředí zájmu, jen když se mluví o jejím zvýšení u alkoholu nebo u tabákových výrobků.