ECB bude jednat o silném euru a rostoucí úrokové sazbě

Japonská centrální banka v úterý oznámila, že do ekonomiky hodlá přidávat novou likviditu. Vedení americké centrální banky podobný krok nevyloučilo. Dnes se bude zájem ekonomů obracet k Evropské centrální bance (ECB). Ta podle všeho ponechá úrokové sazby na úrovni jednoho procenta. Překvapit ale může komentář po zasedání radních. Ten by mohl naznačit, jak banka vnímá silné euro a rostoucí úrokové sazby na bankovním trhu, tedy trendy, které dusí probíhající oživení evropské ekonomiky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Evropské centrální banky Jean Claude Trachet (vlevo) a s belgickým ministrem financí Didierem Reyndersem.

Prezident Evropské centrální banky Jean Claude Trachet (vlevo) a s belgickým ministrem financí Didierem Reyndersem. | Zdroj: ČTK

Euro se včera proti dolaru vyšplhalo na nejvyšší úroveň za posledních osm měsíců. Od své nejnižší hodnoty na počátku července, posílilo o téměř 17 procent. Oživení ekonomiky eurozóny v první polovině roku bylo taženo především Německem a založeno na exportech. Posilující euro je z tohoto důvodu překážkou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonomika.mp3

Euro se včera vůči dolaru dostalo na úroveň 1,39. Další posilování není vyloučeno.

Evropská centrální banka může zvolit jeden z kroků, které by euro oslabily. Podobně jako to nyní dělají některé státy, jejichž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti exportérů.

„Ono v principu není možné, aby všechny měny vůči sobě navzájem oslabovaly a ve výsledku by uvedená snaha znamenala pouze omezení zahraničního obchodu a prodloužení stavu nízkého hospodářského růstu nebo dokonce recese,“ vysvětluje spíše nemožný krok vedoucí k oslabení eura analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Výkonnost zemí je rozdílná

Evropská centrální banka řídí měnovou politiku celé eurozóny, ale výkonnost jednotlivých zemí je hodně rozdílná a každá země by vyžadovala rozdílný přístup.

„Další snižování úrokových sazeb na podporu slabých jižních ekonomik čekat nelze, protože státy typu Německa by vyžadovaly spíše vyšší úrokové sazby. Pokud by byly pro Německo příliš nízké, tak by to mohlo vést ke vzniku problémů na straně této země,“ vysvětluje Vejmělek.

Evropská banka bude problematičtějším zemím a jejich bankovním sektorům poskytovat i nadále pomoc v podobě dodatečné likvidity a země se na ní mohou obrátit v případě jakýchkoli problémů.

V rozhodování tak zůstane Evropská centrální banka v závěsu za japonskou a americkou centrální bankou.

Roman Chlupatý, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme