ECB podle analytiků brzy zvýší úrokové sazby

Evropská centrální banka brzy zvýší úrokové sazby. Na tom se shodla většina analytiků oslovených agenturou AFP. Stejně tak se shodli i na tom, že k tomu nedojde na dnešním zasedání. Kdy ale bankéři měnovou politiku utáhnou, v tom se názory liší. Záleží na tom, zda respektive kdy převládne v radě skupina jestřábů, kteří se obávají rychlého růstu cen. K těm patří zejména Němci. A podle některých hlasů se po jejich bok řadí i nejnovější člen eurozóny, tedy Estonsko. Jak ale Romanu Chlupatému v exkluzivním rozhovoru v Talinu řekl viceguvernér estonské centrální banky Marten Ross, sami Estonci se tak nevidí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze. Ilustrační foto.

Peníze. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Myslím si, že jde o něco, čemu bychom se všichni měli snažit se vyhnout. Buď jsme všichni pospojováni a jde nám o společnou věc a nebo se necháme unést podobným myšlením. Eurozóna, co se týče cílů, je velmi dobře definována. Nicméně, ono nejde jen o legislativu, ale i o praxi - o to, jak onu legislativu lidé interpretují. A právě proto by si nikdo neměl bez jakýchkoli souvislostí říci: teď jsem jestřáb; a nebo: teď jsem holubice. Cíl je jasný. Máme potřebné informace. Pochopitelně, lidé se liší. Podle toho, z jakého prostředí pocházejí a podobně. Mohou tak přijít na různé věci i když analyzují stejná data. Ale nemělo by to být tak, že si člověk řekne: teď jsem jestřáb a budu proto tyto data analyzovat tímto způsobem. Cíl je prostě jasný. A my bychom se měli snažit být tak nezávislí, jak je to jen možné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Romana Chlupatého s viceguvernérem estonské centrální banky Martenem Rossem

Zaměřme se na současnou situaci: vzhledem k inflaci v Estonsku, vzhledem k inflaci v eurozóně, řekl byste, že by se mělo uvažovat o dalším zvýšení úrokových sazeb?

Tak zaprvé, co se vaší otázky týče, inflace v Estonsku je jedním z faktorů v eurozóně - a má na rozhodovací proces poměrně malý vliv. Na co je tak třeba se v této souvislosti zaměřit, je střednědobý výhled týkající se celé eurozóny. No a já neřeknu nic nového. Zopakuji, co zaznělo po minulém zasedání rady: riziko trvalé inflace a riziko toho, že se očekávání růstu inflace vymkne z rukou, se zvýšilo. Zároveň je ale třeba připomenout i opačné riziko. To také existuje. Současnou situaci tak není jednoduché analyzovat. Je třeba připomenout základní princip toho, jak se v eurozóně rozhoduje: rozhodujeme se podle dat a nevážeme se na nějaké sliby. Musíme na jednu stranu bezpochyby brát v potaz střednědobý výhled. Na tu druhou ale také musíme brát v potaz informace, které máme teď.

Viceguvernér estonské centrální banky Marten Ross | Foto: ECB

Dobře. Hypoteticky: vezmeme-li v potaz výši inflace v Estonsku, pokud byste měli možnost rozhodovat o svých úrokových sazbách nezávisle, zvýšili byste je v tuto chvíli?

Pokud máte na mysli naši situaci v předchozích letech, tak si člověk musí uvědomit, že jsme měli kurz naší měny napevno zafixován. A zejména v době, kdy je kapitál mobilní - nemluvím tedy o krizi, kdy jsou toky kapitálu často zmraženy - není možné sloužit dvěma pánům. Což jsme také jasně avizovali. V praxi to znamenalo, že se úrokové sazby hýbaly podle toho, co diktovala fixace kurzu. Pokud jste se ptal obecněji na to, co by měla země dělat, aby si pojistila finanční stabilitu, tak si nemyslím, že by se má rada nějak zásadně lišila od toho, co už se děje. Co se fiskální politiky týče, tam by mělo dojít k rozumné konsolidaci. Ta by se měla opřít o mnohem lepší situaci, ve které ekonomika je, a měla by vést k tomu, že se vrátíme k přebytkům rozpočtu. Což vláda v horizontu dvou let slibuje. Co se pak týče finanční stability, je možné říci, že hodně práce se už v regionu udělalo. A proto si nemyslím, že by o finanční stabilitu v krátkodobém výhledu panovaly obavy.

A ještě jednou inflace: březnová inflace se v meziročním srovnání zvýšila o 5,2 procenta. Je to pro Estonsko hrozba – je možné, že růst cen zadusí nastartované oživení?

Nejde o problém, který máme jenom my. Po celém světě se tlak na růst cen objevil mnohem dříve – a je mnohem vyšší – než se čekalo. Takže to neplatí jenom pro nás. A je to součástí řekněme jisté hry, v rámci které se nejen eurozóna, ale i mnoho dalších, snaží uhádnout, jak správně nastavit sazby. Současný vývoj přitom nepochybně může ovlivnit důvěru spotřebitelů a tak dále a tak dále. Ale já bych v této souvislosti také řekl, že vývoj cenové hladiny může být signálem toho, že tempo růstu globální ekonomiky je už velmi blízko svého maxima. Není to tedy nutně tak, že nám vysoké ceny potravin a pohonných hmot překazily cestu za lepšími zítřky. Naopak. Může to být tak, že to očekávání, že porosteme rychleji - a to v globálním měřítku a zejména díky exportům - byly prostě příliš naivní.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme