ECB snížila základní úrokovou sazbu, ČNB ji ponechala
Evropská centrální banka (ECB) se dnes překvapivě rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Chce tak podpořit hospodářský růst v eurozóně, která se potýká s dluhovou krizí. O dalším nastavení úrokových sazeb dnes jednala i bankovní rada České národní banky (ČNB), tak ale nakonec nechala základní úrokovou sazbu beze změny, tedy na úrovni 0,75 procenta. Trh až doteď čekal na vyjádření obou institucí, které mají vysvětlit, proč vlastně regulátoři rozhodli tak, jak rozhodli.
„ECB potvrdila, že vnímání rizik ekonomiky eurozóny se zvýšilo. To znamená, že jsou tady větší rizika toho, že evropská ekonomika zpomalí velmi výrazně pod aktuální prognózu Evropské centrální banky,“ řekl ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.
ECB podle jeho slov současně vyzdvihla očekávání, že inflace a inflační tlaky by se měly mírnit a v tom spočívá hlavní důvod nečekaného snížení sazeb už nyní.
Ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka mluví o úrokových sazbách ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
Snížení sazeb bylo podle agentur pro trhy překvapivé, ale podle Michala Brožky se to dalo čekat, i když o něco později – v prosinci nebo na začátku příštího roku.
Může jít o určité gesto související s příchodem nového šéfa ECB Maria Draghiho, který se může snažit ostatní členy bankovní rady ECB a samozřejmě hlavně trhy přesvědčit, že je ochoten udělat pro záchranu eurozóny maximum.
„To, že nastoupil nový guvernér a v tuto chvíli překvapil trhy hned na prvním zasedání, ukazuje to, že je ochoten trhy aktivně překvapit. Dokáže jednat aktivně, a to zejména v době, kdy evropským vládám chybí tato schopnost jednat dostatečně rychle, tak je pro trhy možná povzbudivé. Alespoň v této části eurozóny, tedy v Evropské centrální bance, vidíme schopnost jednat rychle,“ řekl Michal Brožka.
Doplnil, že se už nyní počítá s tím, že úrokové sazby ze strany Evropské centrální banky, se ještě sníží, zatímco v případě ČNB se spíše počítá se stabilitou na aktuální, velmi nízké úrovni na 0,75 procenta.
Poklesem sazeb chce ECB podpořit dostupnost půjček, a tedy povzbudit hospodářský růst. Evropská centrální banka letos na rozdíl od svých amerických a britských kolegyň sazby hned dvakrát zvýšila. Zdůvodnila to hrozící inflací. Analytici to od počátku považovali za chybu. Tvrdili, že pro eurozónu není hrozbou inflace, ale opětovný pokles ekonomiky. Té se nedaří kvůli dluhové krizi i zpomalení růstu ve světě.
