Vláda vliv EET nadhodnocuje, tvrdí pirát Ferjenčík. Zveřejnil vlastní analýzu evidence tržeb
Elektronická evidence tržeb (EET) loni přinesla 12,3 miliardy korun, oznámila před dvěma týdny ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jenže podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) si vláda čísla o úspěchu EET vymýšlí. Jeho tvrzení má doložit analýza, kterou si nechal vypracovat u matematika a datového analytika Michala Škopa.
„Data a závěry expertizy dokazují, že vláda vliv EET a kontrolních hlášení účelově nadhodnocuje, aby vyhověla číslům, která si předem chybně stanovila. Osobně vládě doporučuji, aby se místo zvyšování byrokracie živnostníkům soustředila na boj proti daňovým únikům v řádu miliard, například do daňových rájů,“ prezentoval Ferjenčík závěry analýzy o údajném přínosu elektronické evidence tržeb do státního rozpočtu.
„Babiš si to prostě vycucal z prstu,“ dodal na adresu premiéra a předsedy hnutí ANO.
Schillerová: Výnosy z EET loni vzrostly na 12,3 miliardy. Je to o 600 milionů víc, než jsme odhadovali
Číst článek
Podle dokumentu, který Piráti zveřejnili v úterý, tkví základní problém odhadů vlivu EET a kontrolních hlášení na výběr daní (a speciálně DPH) v samotném principu. Tedy v tom, jak je ministerstvo financí odhaduje.
„Ministerstvo započte jen velmi zhruba efekt jen několika málo vlivů – růst HDP, průměrný růst výdajů – a zbytek prohlásí za ‚vliv EET‘ nebo ‚vliv kontrolních hlášení‘. Tak jednoduše ale výběr daní a konkrétně DPH zdaleka nefunguje,“ píše se v analýze, která se kromě EET zabývá kontrolními hlášeními DPH.
Stát loni na daních podle ministryně Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET podle šéfky resortu pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.
Jenže výsledky prezentované Schillerovou jsou podle autora analýzy jednak založeny na nepřesných vstupních datech, a hlavně dle něj není vůbec brán v úvahu možný efekt mnoha dalších vlivů. Důvěryhodné odhady vlivu EET i kontrolních hlášení by dle Škopa vyžadovaly daleko podrobnější analýzu.
Lidé nebyli na EET a kontrolní hlášení připravení. Chci zlepšit naši pověst, říká nová šéfka finanční správy
Číst článek
„Je zjevné, že finanční správa disponuje velmi podrobnými daty jak z EET, tak z kontrolních hlášení. Měla by tedy ať již sama, nebo ve spolupráci s ministerstvem financí, s univerzitami apod. schopna provést daleko kvalitnější a důvěryhodnější analýzu,“ píše se dále v dokumentu.
Podle analýzy čísla ministerstva vůbec nezohledňují náklady na straně podnikatelů, kteří si museli pořídit nové pokladní systémy nebo ty stávající aktualizovat, ani na straně státu. Ty přitom podle dat ze serveru Hlídač státu přesahují 4,5 miliardy korun.
Na plénu se na analýzu nedostalo
Poslanec Ferjenčík už minulý týden ve sněmovně řekl, že prezentované údaje nejsou pravdivé. „Nechal jsem si čísla z ministerstva financí zanalyzovat nezávislým odborníkem a podle mého názoru si vláda čísla vymýšlí. Ve skutečnosti aplikují takovou metodiku, aby EET vycházelo jako výdělečné,“ řekl.
Ministerstvo vypsalo čtvrtmiliardový tendr na účtenky k EET. Počítá s nimi zatím neschválená novela
Číst článek
Analýzu chtěl zveřejnit během projednávání novely zákona o evidenci tržeb, která byla naplánovaná na minulý pátek. Poslanci se k ní ale nakonec vůbec nedostali.
Podle ministerstva financí se tvrzení, že si vybírá statistické veličiny, které nadhodnocují vliv EET, nezakládá na pravdě. „Ve stanovisku prezentovaném opozicí se chybně uvádí, že ministerstvo své odhady inkasa DPH zakládá na odhadech vývoje spotřeby ve stálých cenách. Není to pravda,“ uvedl pro redakci iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Resort podle něj v případě DPH používá nominální ceny.
Neméně nepřesný je podle něj i argument, že v případě výpočtu EET není zohledňován vliv kontrolního hlášení či dalších opatření.
„Kontrolní hlášení způsobilo silný nárůst inkasa v roce 2016, kdy bylo jako plošné a nenáběhové opatření jednorázově zavedeno. Proto je vliv kontrolního hlášení v dalších letech pouze omezený. Naproti tomu efekt EET se začal naplno projevovat až ve zmíněném roce 2017, kdy již byl nárůst inkasa vlivem kontrolního hlášení započítán. Při výpočtu inkasa EET je rovněž plně zohledňován vliv všech relevantních legislativních změn, např. změna DPH,“ dodal.
