Kontrolní hlášení a EET měly na výběr daní menší, ale dobrý vliv, hlásí kontroloři. Jaký byl, zatím neví

Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstá administrativa. A tyto povinnosti přibývají také u správy daní, s ní pak rostou i náklady na tuto správu. Vyplývá to ze čtvrteční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu o výběru daní v Česku za roky 2014 až 2017. Daňová struktura v Česku je navíc stále složitá, uvedli kontroloři. Reakci ministerstva financí zjišťujeme.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podání daňového přiznání v budově finančního úřadu pro Prahu 4, Pankrác (ilustrační foto)

Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v Česku v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. Předloni to bylo 1,428 bilionu korun. Příčinou vyššího inkasa daní je podle kontrolorů zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související i vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.

„Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Připomněl, že vysokou úroveň zdanění práce, která je v Česku 43,4 procenta a převyšuje průměr EU, kritizují i orgány Evropské unie. Ty doporučily přesunout daňovou zátěž například na daně z nemovitostí nebo ekologické daně, které budou méně omezovat růst.

Vliv EET?

Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly podle kontrolního úřadu zavedení kontrolního hlášení či EET, konkrétní přínos však zatím nebyl přesně vyčíslen.

„Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká,“ uvedli kontroloři.

Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v Česku v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin.

Kontroly EET na bleších trzích v Praze: třicítka úředníků v akci, přínos pro rozpočet neznámý

Číst článek

Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly oproti roku 2014 o 5,7 miliardy. V roce 2017 tvořily výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou.

Finanční správě také NKÚ vytýká, že pro administraci daňových povinností používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun.

Snižování administrativní náročnosti u daní nepomohla podle kontrolorů ani dílčí opatření k jejich větší elektronizaci. I když se od roku 2015 využití služeb elektronické veřejné správy v ČR zvýšilo, stále je jedno z nejnižších v rámci EU. Zásadní systémové opatření v podobě nového informačního systému pro správu daní v rámci projektu Jednoho inkasního místa se neuskutečnilo.

Prosadit se nepodařilo ani změny, které by daňový systém zjednodušily a snížily administrativní zátěž. „Například jen zákon o daních z příjmů byl 160krát novelizován. Časté změny přispívají k tomu, že systém je nepřehledný a nepředvídatelný a právě nepřehlednost systému je jednou z příčin daňových úniků,“ dodali kontroloři.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme