Přínos EET do rozpočtu v dalších letech poroste, tvrdí Schillerová. V roce 2022 to má být 20,5 miliardy

Elektronická evidence tržeb by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. V roce 2021 by měla EET přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun. Na čtvrteční tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektronická evidence tržeb by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun. (ilustrační foto) | Foto: Storyous.com | Zdroj: Storyous.com

Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Ministerstvo financí už dříve informovalo o tom, že přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měla EET přinést 12,8 miliardy. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 190 tisíc podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.

Opoziční ODS ve čtvrtek uvedla, že u EET nevidí ani po třech letech fungování žádné pozitivní přínosy. Plánované navýšení příjmů se podle strany nezakládá na pravdě. Zároveň ODS zopakovala, že až bude ve vládě, EET zruší. „EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty,“ uvedla ve čtvrtek Schillerová.

Změny v účtenkovce vyjdou téměř na 700 tisíc. Ministerstvo omezí vyšší výhry, přidá ty za stovku

Číst článek

Hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek se k očekávaným přínosům EET vyčíslených ministerstvem staví rezervovaně. „Nevidíme na druhý břeh, tedy neumíme vyčíslit, jak by se rozpočtová situace vyvíjela bez zavedení EET. Není mi zřejmé, proč se zveřejňováním konkrétních dopadů ministerstvo financí na tento tenký led pouští. Jakékoliv jiné odhady bych pokládal za podobně málo věrohodné,“ uvedl.

Zároveň je ale podle Sobíška vidět, že odvětví stravovacích služeb prošlo za poslední tři roky citelnou změnou k lepšímu mimo jiné i díky narovnání podnikatelského prostředí po zavedení EET. „Je třeba ovšem také vidět, že ke zlepšení standardu stravování a zvýšení kulturností prostředí hospod došlo za cenu zvýšení cen služeb, což veřejnost přijala díky tomu, že se změna spíš náhodou strefila do období výrazného růstu příjmů domácností,“ upozornil. Se zdražováním podle něj souvisí i registrované zvýšení tržeb restaurací v letech 2017 a 2018. Růst tržeb restaurací přitom ministerstvo financí připsalo i zavedení EET.

67 tisíc kontrol

V souvislosti s novelou, která působnost EET rozšiřuje, se přesunou do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty některé služby a zboží, například vodné a stočné, audioknihy, ale i točené pivo.

Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli novele zákona, která obsahuje rozšíření EET, obrátit na Ústavní soud. Vláda a koaliční strany naproti tomu hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo rozšíření EET.

Zástupci dvou ostravských firem obešli systém EET, uvedla policie s tím, že je to v Česku poprvé

Číst článek

Schillerová dále informovala, že finanční a celní správa letos do 24. listopadu provedla 59 647 kontrol kvůli EET. Za celý loňský rok to bylo 82 754 kontrol. Průměrná výše pokuty při porušení EET je podle ní 10 627 korun, přičemž nejvyšší udělená pokuta byla 400 tisíc korun. Nejčastějším prohřeškem je nezaslání údajů do systému EET, nevystavení účtenky a nenahlášení provozovny.

Za celý letošní rok očekává ministerstvo zhruba 67 tisíc kontrol. „Díky EET jsou kontroly cílenější. Zatímco dříve byla nálezovost kontroly 22 procent, a prohřešek byl tedy identifikován u jedné z pěti kontrol. Letos je nálezovost kontroly již 44 procent, téměř každá druhá kontrola byla zamířena správně,“ uvedla Schillerová.

Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na příští rok 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek má být 40 miliard korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme