Evropská komise zvažuje, že kvůli vlně imigrantů ze severu Afriky na přechodnou dobu povolí hraniční kontroly. Předseda Komise Jose Manuel Barroso potvrdil, že i tato varianta řešení sporu o propustnost hranice je a stole. Brusel reaguje hlavně na tlak Francouzů, ke kterým z Itálie ve stále větší míře proudí utečenci z Tuniska a dalších zemí severní Afriky. Podle ekonoma Raiffeisenbank a někdejšího ministra financí Pavla Mertlíka by se ale toto opatření nemělo příliš dotknout hospodářství, které se teprve nedávno dostalo z recese.

Tento článek je více než rok starý.

10:09 3. května 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Každá takováto institucionální změna má různé dopady na ekonomiku, které se odhadují obtížněji, než třeba kvantitativní změny. Můžeme se poučit z historie, kdy po vstupu České republiky do EU v roce 2004 ihned skončily celní kontroly na hranicích, což je pro pohyb zboží mnohem důležitější, než kontroly dokladů fyzických osob. Celní řízení se přesunulo do vnitrozemí a zmizely fronty kamionů na hranicích.“

„Po vstupu do Schengenu se tranzit přes hranice také zrychlil, ale Schengenská dohoda není ekonomickou smlouvou, netýká se pohybu zboží, ale pohybu osob. Osobně si myslím, že dopady znovuzavedení kontrol na hranicích velké nebudou,“ pokračuje Mertlík.

Podle něj by to mohlo ovlivnit pouze firmy, které vyrábějí, vyvážejí nebo dovážejí zboží, které rychle podléhá zkáze. To jsou především potraviny nebo nějaké speciální chemikálie.

„Podíl na celkovém obratu zboží je zanedbatelný. Z ekonomického hlediska to ale znamená určité omezení konkurence v některých oborech,“ dodává ekonom.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít