EK zveřejní hospodářskou strategii Europa 2020
Kam by se měla Evropská unie dostat v hospodářském a sociálním vývoji za 10 let. To nastiňuje strategie nazvaná Europa 2020, kterou dnes představí Evropská komise. Má být nástupcem předchozího desetiletého plánu - takzvané Lisabonské strategie zaměstnanosti a růstu. Tu se ale v mnoha ohledech státům Unie nepodařilo naplnit.
Strategie Europa 2020 má mít mnohem méně priorit než její předchůdkyně. Její cíle jsou ale podobné. Přizpůsobit evropskou ekonomiku rostoucí konkurenci, zajistit vyšší zaměstnanost, snižovat sociální nerovnosti a zároveň brát ohled na rozumné využívání přírodních zdrojů.
O nové strategii Evropské unie mluvil na Rádiu Česko zahraniční redaktor Českého rozhlasu Ondřej Houska.
Jedním z úkolů, které by si měly členské země dát, je například zvýšení výdajů na vědu a výzkum na 4 % HDP a uplatnění jejích poznatků v praxi. V předchozí takzvané Lisabonské strategii se Evropský výzkumný prostor vytvořit zcela nepodařilo.
Ideou je také snížit v roce 2020 počet Evropanů žijících pod hranicí chudoby o čtvrtinu. Mělo by se z ní vymanit 28 milionů obyvatel Unie. Do deseti let by také Unie měla podle strategie dohonit Spojené státy v podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí do 35 let. V Evropě jich je zatím necelá třetina, zatímco za oceánem je to 40 %.
Fischer: Strategie by si neměla klást vysoké cíle
Podle premiéra Jana Fischera jde o to, aby strategie měla jen několik hlavních priorit a nekladla si cíle, které se nepodaří naplnit. Jako se to stalo v Lisabonské strategii zaměstnanosti a růstu přijaté před 10 lety.
"Abychom se nevrátili ke konceptu, jakým byla Lisabonská strategie. Musí to být dokument, který bude srozumitelný, dobře dokumentovatelný, bude to dokument, který budete nějakým společným jmenovatelem a bude respektovat to, že jednotlivé ekonomiky a země mají svá specifika," vysvětlil Fischer.
O strategii Europa 2020 mluvil v Ranním Radiožurnálu zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Pavel Novák.
Návrh by měly členské země schválit na summitu EU na konci března. Například španělské předsednictví navrhlo, aby strategie byla částečně závazná. Potom by bylo možné pochválit toho, kdo plní cíle a pohanět toho, kdo je neplní. To se ale podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Pavla Nováka setkalo s odporem velkých států a teprve na summitu se ukáže, jak moc se budou chtít evropští politici zavázat k cílům strategie.
