Ekonom: Egypt a Tunisko ukáží směr vývoje blízkovýchodních zemí

Situace v Severní Africe a na Blízkém východě se na první pohled uklidňuje. Protesty v ulicích Káhiry jsou klidnější, v Jordánsku po bleskové výměně vlády zavládl klid. Z dalších zemí v regionu pak nepřicházejí signály, že by domino-efekt nastartovaný v ulicích tuniských měst pokračoval. Akciové trhy a méně bezpečná aktiva díky tomu posilují. A to i přesto, že je míra nejistoty stále ještě značná.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malá demonstrantka drží egyptskou vlajku, Káhira 1. 2. 2011 | Foto: Khalil Hamra | Zdroj: ČTK

Velkou neznámou představuje například to, kdo a jak bude vládnout Jordánsku a zejména pak Egyptu, jediným dvěma arabským zemím, které mají s Izraelem podepsanou mírovou dohodu, a díky kterým se Západu daří udržet si v oblasti bohaté na ropu a plyn svůj vliv a ohlídat si své zájmy.

Jak na Rádiu Česko uvedl Petr Robejšek, expert na mezinárodní hospodářství a politiku, který situaci sleduje, existuje v této souvislosti určitá nejistota.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl expert na mezinárodní hospodářství a politiku Petr Robejšek.

„Jestliže teď dojde k demokratizaci, to není jen láska a pravda, ale současně i lobbizmus a tlaky na osvobození hospodářství, které jsou obvyklé spjaté s liberalizací a otevřeností vůči mezinárodním investorům. Z minulosti víme, že v mnoha rozvojových zemích to vedlo spíše k diktátu nadnárodních organizací a pochybných pouček o samospasitelnosti trhu. To znamená, že pro Západ se situace bezpochyby zhorší,“ vysvětlil.

Připomněl, že značnou roli by hrála a bude hrát Čína. „Která je vlastně podobně politickoekonomicky strukturovaná. Je to země autokraticky ovládaná a tudíž je schopná velice jednoznačně, rychle, bez diskusí operovat ve směru svých zájmů,“ uvedl.

Dodal, že demokratická kultura dlouhodobých debat, uvažování a ohledů na hodnoty je v této konkurenci velmi oslabená. „A právě to mám na mysli v souvislosti s ohrožením západních zájmů,“ uvedl.

Orient se modernizuje

Pokud by se naplnil z pohledu Západu nevhodný scénář a k moci by se v Egyptě a jinde dostaly méně přátelské síly, krátkodobě by to byla podle Robejška záminka pro spekulanty s burzovními deriváty, které jsou vázané na energie. „Ti by to samozřejmě využili a už také využívají k tomu, aby si trošku přivydělali.“

Obecně pro hospodářskou spolupráci by to však podle něj v prvních měsících neznamenalo příliš mnoho. „Protože i méně přátelské síly by byl odkázány na příjmy, které jim poskytuje ochod se západními zeměmi,“ dodal.

Dlouhodobě se však podle Robejška jedná o něco, co je na jednu stranu negativní a na druhou pozitivní. „Osobně si myslím, že se Orient pomalinku a protiřečivě modernizuje. Tím roste i role hospodářského vývoje a životní úrovně na úkor náboženského fundamentalismu,“ vysvětlil.

V současné době je podle něj situace blízkovýchodních zemí na křižovatce a Egypt a Tunisko ukáží, kterým směrem se vývoj bude ubírat. „Jestli se čínská autokratická tendence prosadí na úkor západní demokratické. Nebo jestli se Západu podaří stabilizovat tyto země,“ uvedl.

Tomáš Pavlíček, Roman Chlupatý, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme